Zábavní příloha

Spěchal jsem a schody jsem bral po dvou. Cítil jsem uvnitř sebe propast, ze které se chvílemi ozývalo nešťastné kňourání. Už to bude, už to bude, řekl jsem svému žaludku, zatímco jsem odemykal dveře. Vypadalo, že doma nikdo není, proto jsem si nezul boty a šel rovnou do kuchyně. Bylo tu hodně světla a dokonalá čistota. Jen tři čajová smítka ležela na zemi. Nejspíš vypadla z plechovky na čaj, na kt