Spis je neobvyklým experimentem, co se týče struktury samotného textu i složení přípravného týmu. Zahrnuje v sobě popis Františkova kultu, a zároveň vybrané texty ze 17. – 18. století, které se k němu pokaždé jiným způsobem vážou, všechny s pečlivým komentářem a uvedením do souvislostí. Jako editoři na textech pracovali studenti výběrového semináře na Ústavu českého jazyka a teorie komunikace pod záštitou FF UK v Praze.

Úvodní stať dodal Jan Andrle a po bleskovém přehledu Františkova života, který by nejednoho čtenáře mohl nalákat, následuje zasvěcený chronologický rozbor kultu sv. Xaveria, jenž je se svatým Ignácem z Loyoly nejvýznamnějším jezuitským světcem. Jsme seznámeni se všemi procesy kanonizace, které v rámci křesťanských zemí probíhaly. Dozvídáme se nejen to, kdy a za jakých okolností byl tento světec svatořečený, ale i jaký kostel a proč mu byl zasvěcen. Kde všude byl postupně pohřbíván a co se dále dělo s jeho ostatky. Velká péče je věnována i způsobu a historii zobrazování tohoto muže. Zajímavé je jeho spojení se studentstvem. Jelikož byli jezuité řádem zaměřeným na vzdělávání, setkáme se například s množstvím divadelních her o sv. Františku, vzniknuvších v prostředí jezuitských kolejí. Málokdo také ví, že jeho sochu na Karlově mostě nechala v 18. století postavit svému patronu filozofická a teologická fakulta UK. Po historickém přehledu přichází na řadu šíření úcty k jezuitskému misionáři v českých zemích, nechybí popisy míst, kde všude se u nás nacházejí jeho sochy, obrazy či kostely. Při čtení se jazykumilovnému člověku jen občas vkrádá na mysl otázka, zda by některé věty nebylo možné napsat stylisticky o něco lépe.

Po poznámkami hustě ověnčeném úvodu, v němž se zajímavě snoubí až pozitivistická pečlivost při zmiňování veškeré relevantní literatury k tématu s poměrně čtivým podáním samotného textu, přicházejí na řadu historické materiály.

V oněch deseti textech naleznete například sedmidenní modlitby, přeložené popisy oslav na počest sv. Xaveria (vykreslených barvitě a se všemi detaily včetně drobných faux pas), seznam léčitelských zázraků spojovaných s tímto světcem či modlitby za uzdravení k Františku Xaverskému i jednu jeho vlastní modlitbu. Dozvíme se o zázračném odvrácení moru a velkolepém uzdravení celého nakaženého města. V jiném dokladu zase o uzdravení jedné jediné osoby, zato s propracovanými psychickými pochody. Jednalo se o Michala Zisu ze Sicílie, na kterého byla podvakrát seslána nemoc, aby se uzdravil z racionální skepse a uvěřil. Kniha je završena jedinou dochovanou kramářskou modlitbou k sv. Františku Xaverskému, v níž je obsažena žádost, aby Bůh seslal na modlící se síly sv. Františka. Jako unikátní památka je tato modlitba uložena v Národním muzeu v Praze. Zajímavé je sledovat, jak si každá doba od baroka po osvícenství přizpůsobila xaverovský kult vlastním potřebám a myšlenkám.

Píle veškerých zúčastněných je obdivuhodná, otázkou jen zůstává, komu je výsledek určen. Úvodní část je až překvapivě čtivá a příběhová, na druhou stranu se hemží církevními termíny, s nimiž si možná nejeden čtenář neví rady, nemluvě o nepřekládaných latinských citátech a nápisech. Rozsáhlá ediční poznámka, bibliografie i pečlivé emendace posouvají tento literární kus spíše do kruhů odbornějšího charakteru. Dobové texty jsou ale na druhou stranu komentovány srozumitelně a k laickému čtenáři poměrně vstřícně. Ovšem jako onen nalákaný laik bych sv. Františka chtěla asi vidět spíše živého, na lodi plující do dálných krajů.

Fidlerová, A. Alena; Andrle, Jan a kolektiv: Františku nebeský, vyslanče přesmořský. Příbram: Pistorius & Olšanská 2010. 244 stran.

Fidlerová, A. Alena; Andrle, Jan a kolektiv: Františku nebeský, vyslanče přesmořský (zvětšit)

Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 7, č. 3 (47), 2.3. 2011.