WEB UKONCIL PROVOZ. TOTO JE ARCHIV. NENI MOZNE SE PRIHLASOVAT.

Litenky

Drama patří bezdomovcům

Drábkovy vážné hrátky o ničem
Ludmila Pechová

Jak zaměstnat bezdomovce a ještě jim umožnit kulturní zážitky? Jednoduše – nacvičíme s nimi divadlo. Ne vždy však výsledek splní očekávání.


Útlá knížka se týká jednoho z ožehavých problémů naší společnosti: bezdomovců. Autor se rozhodne nabídnout jim něco jiného, než na co jsou zvyklí. „Zaměstná“ je tedy ve svém improvizovaném divadle, aby poznali i jiný svět a dokázali se aspoň na čas povznést nad svou bídu. Chce jim umožnit na chvíli se nad sebou zamyslet a zároveň je čtenářům představit jako lidi, kteří mají své osudy stejně jako všichni ostatní.

Útrapy z realizování tohoto projektu líčí syrově a bez příkras, nedělá si iluze. Své zkušenosti pouze zaznamenává – text na žádné umělecké dílo neaspiruje, což je znát v chaotickém stylu vyprávění. Postavy se snaží charakterizovat co nejlépe; jednotlivými „aktéry“ se vyprávění hemží však až příliš: ztrácejí se z jeviště a vracejí se na něj v podivné změti dialogů, není snadné se zorientovat, kdo je kdo.

Text je místy nepřehledný a neuspořádaný jako dění v životě úplně obyčejném. Můžeme tak snadno zabloudit mezi skutečným příběhem, zkouškou a představením. Vlastně se ani nedozvíme, o čem připravovaná hra pojednává. Kapitoly jsou krátké, Drábkův občasný komentář spíše nicneříkající. Vše nakonec vyznívá jako snůška drbů a debat odnikud nikam. Zvlášť když se režisérovy plány změní v pouhou snahu o udržení souboru, jehož polovina se utápí v alkoholu.

Autor se nebojí obecné češtiny ani vulgarit, opileckých „žvástů“ a plků, záznamy rozhovorů jsou velice věcné a stručné. Nečekejme zvláštní kultivovanost, kterou se „rejža“ snaží z herců vyždímat. Vtipu poskrovnu – osvěží snad jen vyprávění o nerealizovaném představení, při němž se polovina souboru náhle vypaří a zbytek je nucen improvizovat.

Text začíná slibnou úvahou nad našimi současnými směrurčujícími hodnotami, ve špikování dalším rozjímaním však autor ke škodě věci nepokračuje. Dílo připomíná jakýsi roztříštěný krasohled. Končí se tam, kde se začínalo, a zbývá jen naivní pocit radosti, že se aspoň něco udělalo.


Ludmila Pechová


Drábek, Miroslav: Náhradní služba. Revolver Revue, Praha 2008. 132 stran.

Náhradní služba

Náhradní služba

foto: Miroslav Drábek
(přidal uživatel ludmila.pechová)

(1. 6. 2009, 12:00, přidal uživatel ludmila.pechová)

Debata k článku


© Literární novinky 2004 - 2012 | ISSN 1804-7319 | redakce | mapa stránek
Prostor poskytuje: eldar.cz, web klokánek