WEB UKONCIL PROVOZ. TOTO JE ARCHIV. NENI MOZNE SE PRIHLASOVAT.

Litenky

Sliby chyby

Šálek přeslazeného čaje servíruje Divadlo pod Palmovkou
Ina Marešová

Hudební komedie o tom, že být majitelem bytu, vhodného pro zálety nadřízených, nemusí znamenat jen oslnivou kariéru, patří k jedněm z nejúspěšnějších divadelních počinů šedesátých let. Obstojí česká verze muzikálu z dílny Neila Simona, Burta Bacharacha a Hala Davida v podání činoherního souboru?


Původní pětioscarový film Billyho Wildera Byt je odlehčený příběh z prostředí zaměstnanců a jejich šéfů v obří pojišťovací společnosti. Z hlediska banálnosti lákavé téma okamžitě přejali broadwayští scénáristé, kteří ho vylepšili hollywoodštěji než samotný Hollywood. Děj byl tak obohacen o plitké snové scény, dojemné naléhání na publikum a pozlátkovost hraničící s laciností. I přesto však dosáhl počátkem sedmdesátých let třinácti set repríz a některé výstupy údajně patří k neznámějším muzikálovým číslům vůbec.

Zámořský oříšek se v Divadle pod Palmovkou, které v září zahájilo jubilejní 60. sezónu, pokusil rozlousknout režisér Zdeněk Černín a přešil příběh pod názvem Sliby chyby více na českého diváka. Utáhl opasek expresivnosti a volný průchod původní velkoleposti ponechal jen ve scéně firemního večírku a basketbalového zápasu. I přesto však výsledný projekt působí poněkud rozpačitě.

Z příběhu kape ryzí americkost - neúspěšný úředníček Chuck Bellock, kariéristický účetní v newyorské pojišťovně, zahoří stydlivou láskou k Fran Kubelikové, pracovnici podnikové kantýny. Aby to nebylo tak jednoduché, zamotá se Chuck do bláznivého kolotoče, když propůjčí svůj minibyt nadřízenému Sheldrakovi a jeho přátelům, aby se tam scházeli se svými milenkami. Opuštěný a zneužívaný tak sleduje vánočně rozjásané okolí, ustavičně se dělí o své pocity, které jsou bohužel celou hru tytéž, a velmi explicitně objasňuje vše, v čem by i unavená mysl méně chápavého diváka mohla zatápat.

Ačkoliv stále znějící hudba přímo vybízí k pohybu, je valná většina scén zcela statická. Hlavní protagonisté zpívají své písně vsedě, v koutě, v případě ufňukaného Bellocka i v popelnici, což podtrhuje unylost celých výstupů. Naštěstí jeho nadřízení jsou poměrně vitální staříci a občas pěkně rozhýbají scénu i diváka veselým rejdováním s pestře oděnými zaměstnankyněmi. Tanci napomáhá i šikovně pojatá scéna - otáčivé plastové desky a židle na kolečkách modelují atmosféru horních pater mrakodrapu a jsou výborně použitelné do zdařilých tanečních choreografií Libora Vaculíka. Těch je ale bohužel vzhledem k délce představení poskrovnu.

Příběh Fran a Chucka plný zamilovávání a odmítání převálcovává diváka sledem za sebou jdoucích klišé jako nevydařené rande, na které ona nepřijde, osamělá kráska v baru, které on nepodlehne, a prohnaný šéf, kterého ona miluje a který se kvůli ní ne a ne rozvést.

Klimbajícího probudí až konec, kdy se zoufalá Fran pokusí předávkovat se prášky, ale to by na blízku nesměl být Chuck, aby situaci nezachránil a neproměnil se tak z loajálního tichošlápka v muže, který ví, co chce, a především ví, komu už nikdy nezapůjčí byt. Sentimentální závěr podmalovává i kající se šéf, kterého opouští milenka i manželka. Zlu je tak učiněno za dost a dobru pomoženo, divák by tedy měl být spokojen. Proč ale není?

Jen málokomu totiž nevadí fakt, že zpěv se line z velmi chraplajících reproduktorů, čímž se zásadně snižuje kvalita i srozumitelnost. Ony slavné melodie jsou jednoduché a stále se opakují, takže se již po první přestávce stanou dotěrně vlezlými. Z průměrných pěveckých výkonů členů činoherního souboru vyniká, ostatně i herecky, jediný. Ostřílený bard muzikálového divadla Ladislav Županič pozvedá své scény blíže k úrovni jiných představení Divadla pod Palmovkou, která mají většinou vynikající hudební zpracování, jako například Gazdina roba.

Když už ne poslech, tak alespoň pohled je příjemný. Pokud máte tedy problémy se sluchem, rozhodně se nebojte přijít, kostýmy jsou nápadité, barevné, scény poměrně výpravné, živé a americky pestré, místy až neonové. Pro nedoslýchavé divadelní fanoušky to je jistě jeden z muzikálů, při jehož návštěvě nebudou litovat, že o něco přišli.

Ina Marešová

Sliby chyby

Neil Simon, Burt Bacharach, Hal David: Promises promises

Datum premiéry: 26., 27. října 2007

Režie: Zdeněk Černín

Překlad: Ivo T. Havlů

Choreografie: Libor Vaculík

Scéna: Zdeněk Černín

Hrají:

Chuck Belloc: Radek Zima / Ondřej Kavan

J.D.Sheldrake: Ladislav Županič

Fran Kubelik: Barbora Valentová

Doktor Dreyfus: Rostislav Čtvrtlík

Pan Kirkeby: Luděk Nešleha

Pan Eichelberger: Jiří Havel

Pan Vanderhof: Karel Vlček

Pan Dobitch: Ivo Kubečka

(15. 11. 2007, 12:00, přidal uživatel ina.maresova)

Debata k článku


© Literární novinky 2004 - 2012 | ISSN 1804-7319 | redakce | mapa stránek
Prostor poskytuje: eldar.cz, web klokánek