Recenze

Velice drsná a sugestivní próza Zběsile říkám kurva… je otevřenou zpovědí, která bere dech. Mladá hrdinka a vypravěčka Klára, v začátku vyprávění vlastně ještě desetileté dítě, dává čtenáři nahlédnout nejen do svého narušeného nitra, ale také do příčin svého neštěstí.

Bar té nejhorší kategorie na Malé Straně, mládeží přeplněný klub Mlejn na pražském sídlišti a byt s botníkem, jenž se vždycky rozsype, kdykoli se někdo z hrdinů vrací v podnapilém stavu domů z nočního tahu – to jsou hlavní kulisy pomalu se linoucího příběhu-nepříběhu několika mladých a velmi nekonformních lidí.