1. Dokáže jídlo nahradit literaturu? Substituční experiment

„Sedím si takhle v tramvaji, na klíně umaštěný papír s hromádkou salámových koleček. Otáčím plátek po plátku a soustředěně studuji každý flíček tuku na temně růžové hmotě. Usmívám se, pokyvuji hlavou. Staroměstská, vystupovat. První hodina gastronomie. Po semináři rychle do jídlovny, půjčit si pár jelítek. Zuřivě hledám mezi řadami klobás, párků a jitrnic. Á tady, krásná, hladká, voňavá jelítka. Škoda jen, že cibuli tu člověk nesežene. Nezbývá, než zainvestovat. Ještě že je hned u fakulty antimňamiát. Nezapomenutelný odér těch ohmataných banánů a hlávek zelí, staré paličky česneku se sem tam vypadlými stroužky, ach, jaká nostalgie… Prohrabuji se blaženě zeleninou z druhé ruky za 10 Kč a za chvíli vítězoslavně vytahuji dvě zažloutlé, nakousnuté cibule z roku 1936…“

Tak tady alespoň pro mne pokrm neobstál, literatura své pozice drží pevně.

Počáteční skóre – Strava: Čtivo – 0:1

2. Co má budoucnost a co už je pasé? Husí žaludky vs. Hoši od Bobří řeky

„Husí žaludky nebo drůbky bez jater dobře očistíme a vypereme. Vložíme do hrnce s vlažnou vodou, osolíme, přidáme několik zrnek pepře s novým kořením a vaříme doměkka. Kořenovou zeleninu očistíme, rozkrojíme, přidáme k poloměkkým drůbkům a dovaříme vše doměkka…“ (Kuchařka pro začátečníky: Zadělávané husí žaludky)

„Až do čtvrtka 12. března žili Vilík a Jirka takovým obyčejným životem, jakým žijete vy a s vámi tisíce a tisíce jiných chlapců na světě. Bručeli na školu a odmlouvali doma maminkám. Večer chodili nakupovat drobné potřeby pro zítřek, na kterých se nedalo nic splést, občas se dostali k nějaké té pranici – a přitom všem měli pořád ukrutně dlouhou chvíli…“ (Jaroslav Foglar: Hoši od Bobří řeky)

Shrneme-li dané ukázky, můžeme konstatovat, že Strava, reprezentovaná zde Zadělávanými husími žaludky, už ze své podstaty hledí optimisticky do budoucna, zahrnujíc ve své laskavé tolerantní náruči mnohost svých tvůrců i konzumentů. Pestrost mnohačetného MY se sjednocuje ve vstřícném postupu pro naplnění břich tvorů jakékoli barvy pleti, orientace a vyznání. Naproti tomu Beletrie se zde ukazuje jako individualisticky (zde tedy vzácně dualisticky) zaměřená platforma, popisující jevy navždy minulé, a tím zcela vyčpělé. Pro další použití, natož požití, nezajímavé. Převaha Jídla je jednoznačná.

Meziskóre – Strava: Čtivo – 1:1

3. Čeho je víc?

Zadělávané husí žaludky: 400g husích žaludků + 40g rostlinného tuku Hera + 40g hladké mouky + 100g kořenové zeleniny + 1 dl smetany + 40g cibule + celý pepř (cca 10 kuliček) + nové koření (cca 6 kuliček) + sůl (cca 1726 zrnek) = 400+40+40+100+1+40+1+1+1726 = 2363

Hoši od Bobří řeky: Rok vydání 1969 + vytiskl Tisk, N. P. Brno, Závod 2 + 10. vydání + vydalo nakladatelství Blok jako svou 359. publikaci + Cena 23 Kčs = 1967+2+10+359+23 = 2363

Konečné skóre – Strava: Čtivo – 2:2

Slovo rozhodčího

Neuvěřitelné! Tak vyrovnaní soupeři se hned tak nenajdou… Pojďme tedy vztah literatury a Jídla prozkoumat hlouběji. Neboť nejen chlebem živ je člověk. Taky knihami. Ač těmi jsou živy především myši. Život je myš. Tedy, přesněji pes. Pes je přítel člověka. Nejlepším přítelem člověka je však podle některých kniha. Ač nejen knihami živ jest člověk. Taky chlebem. Nejlépe tím Hrubínovým Chlebem s ocelí. Nebo něčím od Petra Hrušky. Případně, když už nezbývá nic jiného, tak alespoň těmi Apollinairovými Alkoholy.

Tak si dejte!

Duel

ilustrace: Klára Zindulková
(přidal uživatel klara.zindulkova)