WEB UKONCIL PROVOZ. TOTO JE ARCHIV. NENI MOZNE SE PRIHLASOVAT.

Litenky

Vášniví a milí

Jde nám hlavně o literaturu

Markéta Böhmová a Eva Haderková

V neděli 18. dubna se ve Stavovském divadle už po deváté udělovaly ceny Magnesia Litera. Propagovaným cílem tohoto ocenění je popularizace literatury, kterou ocení laická veřejnost, ale která také bude splňovat estetická měřítka profesionálů. Jestli se to daří, je otázkou. Jediné, na co se můžeme spolehnout, je, že i letos vítězové, poražení i samotná forma předávání vzbudí vlnu emocí

Letošní ročník se nese ve znamení značných organizačních změn. Tou hlavní je, že počet kategorií se zmenšil z loňských osmi na letošních sedm (nepočítaje v to Literu za knihu roku). Vypuštěny byly kategorie Litera za přínos české literatuře, udělovaná hlavně lidem „z branže“, kteří nejsou tak na očích, a Litera za publicistiku, kterou nahradila Litera za literaturu faktu. Naopak byl rozšířen počet nominací v kategorii próza na šest knih.

I ve způsobu hlasování došlo ke změně směrem k většímu počtu porotců (v kategoriích Kniha roku a Objev roku). Takže podle hesla „víc hlav víc ví“ můžeme předpokládat větší objektivitu a také čtenářskou přívětivost vítězné knihy.

O vítězích můžeme diskutovat, ale předávací ceremoniál (nebo estrádu, chcete-li) už nezměníme. V roli moderátorky se už podruhé objevila Anna Geislerová. Pro některé katastrofa, podle mě dobrý tah. Celým večerem se táhla nit červené knihovny (ať se prohlašujeme za jakkoliv velké intelektuály je tento druh literatury jedním z nejčtenějších) – také sázka na jistotu. Pokud se chce Magnesia Litera opravdu přibližovat lidem, vydala se dobrou cestou. A nespokojeným pozorovatelům u televizních obrazovek musím s politováním sdělit, že intelektuálové v sále se místy opravdu dobře bavili a že první, čeho jsem si všimla, byly boty paní Geislerové.

O rozhovor jsme požádali pana Pavla Mandyse, novináře a spoluorganizátora Magnesie Litery.

Magnesia Litera běží už devátým rokem. Všimli jste si většího zájmu čtenářů o knihy (nominované a vítězné)?

Děláme si statistiky, kolik knížek se prodalo, a to číslo roste. Uvidíme, co se stane teď s povídkovým triptychem Petry Soukupové. Loni vyhrála básnická sbírka, které se před tím jí prodalo tři sta, čtyři sta kusů, po tom 1500, to je skoro trojnásobek. Když to není poezie nebo něco náročnějšího, tak se prodej taky zvýší a zvýší se násobně, i když ta absolutní čísla nejsou tak závratná.

Jak byste hlasoval, kdybyste byl v porotě?

My jsme letos měli nový systém hlasování. Nominaci vždycky vybírají odborné poroty, pro každou kategorii je samostatná odborná porota složená z lidí, kteří jsou odborníky v dané oblasti. A dřív to bylo tak, že tyhle poroty vybraly nominace, pak se jakoby rozpustily a zůstala z nich jedná velká porota, kde každý hlasoval sám za sebe. Letos se to udělalo jinak – v jednotlivých kategoriích hlasovaly jenom odborné poroty. V kategorii Kniha roku a k ní ještě Objev roku jsme požádali o hlasování tři sta lidí z branže, to zahrnuje literární kritiky, novináře, spisovatele, ale taky knihkupce a knihovníky, což jsou zatím docela podceňované profese v literární oblasti. A z nich opravdu hlasovalo 138 lidí. Taky hlasovali všichni členové občanského sdružení, to znamená, že i já jsem musel hlasovat.

A pro co jste hlasoval?

Přiznám se, že jsem hlasoval pro ty knihy, které opravdu vyhrály. To znamená Hoppe a Soukupová. Od změny způsobu hlasování jsme si slibovali, že výsledek bude mít větší váhu. Přece jenom před tím 35 lidí, teď 138, což tomu dává větší prestiž.

Napadlo vás někdy uspořádat sázení na vítěze? Když lidé sází na zápasy, že by sázeli na Magnesii Literu…

V Británii se běžně na The Man Booker Prize sází. Já jsem se kdysi ptal manažera Tipsportu, jestli by nechtěl udělat právě sázení na vítěze Magnesie Litery. On se samozřejmě zasmál, že zatím ne, ale kdyby se mu začali ozývat sázkaři, že chtějí sázet, tak že to někdy udělá. Takže běžte na přepážku Tipsportu nebo Fortuny a dožadujte se sázení na Magnesii Literu.

V poslední době vycházela spousta knih, které byly původně publikované na internetu. Nechystáte nějakou internetovou kategorii,např. cenu pro nejlepší literární blog?

Zatím ne. My jsme limitovaní tiráží knihy, kde je udaný letopočet. U těch internetových věcí se nedá úplně přesně zjistit, kdy přesně vyšly, a je to dost amorfní útvar. Ohraničená kniha je jasná, zatímco v blogu se dá dopisovat, škrtat, přepisovat. Zatím tedy internetové útvary nezahrneme, Magnesie Litera zůstává knižní cenou.

Markéta Böhmová a Eva Haderková