Základním kódem pro jejich psaní je Braillovo písmo – systematická abeceda (včetně čísel a dalších znaků) založená na kombinaci šesti hmatem rozpoznatelných bodů. Tento způsob je nevidomým výraznou pomocí, ale nese s sebou také řadu úskalí. Prvním z nich je rozsah. Typická velikost znaku je cca 7,5×5 mm, na stránku se tak vejde pětkrát méně textu než při běžném tisku, papír je navíc silnější. Nevýhodou je i lineárnost písma - například při přepisování matematických textů je často nutno použít několik řádků pro jednoduchý vzorec. Knihy jsou pak mnohem objemnější, chcete-li si přečíst hmatové vydání Harryho Pottera, počítejte se sedmi svazky na každý díl.

S tím souvisí i cena. Hmatový tisk je finančně náročnější, a zvláště pro koupi školních učebnic je většinou třeba mít sponzora. Kvůli malému nákladu a individuálním potřebám bývá cena několik tisíc. Na dětské obrázkové knížky se často využívá kombinace různých materiálů – textilie, přírodniny, papír, písek aj., aby byl zážitek co nejautentičtější. Takové knížky se ale často vyrábějí ručně, a proto jich mnoho nevzniká. Každoročně u nás probíhá akce Tactus (vřele doporučuji!) – výstava soutěžních, ručně vyráběných, hmatových knih. Vítězné knihy se většinou dočkají sériového vydání.

Ještě však musím zmínit jednu nevýhodu hmatových knih – krátká trvanlivost. Zvláště dětem někdy po dvou přečteních zbyde z bodového tisku téměř plochý papír. Tento problém se stále častěji řeší tiskem do umělé hmoty, která je odolnější.

V Praze se na potřeby nevidomých a slabozrakých specializuje Knihovna a tiskárna pro nevidomé K.E. Macana v ulici Ve Smečkách, poskytující zvukové i hmatové tituly. Městská knihovna v Praze zase nabízí kamerovou lupu nebo program ZoomText pro zvětšení na monitoru.

Klára Zindulková

www.tactus.wz.cz

www.ktn.cz

Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 6, č. 4 (42), 29.3. 2010.