WEB UKONCIL PROVOZ. TOTO JE ARCHIV. NENI MOZNE SE PRIHLASOVAT.

Litenky

Vysoká škola spisovatelství

Jana Kácovská

Letos již sedmým rokem působí na poli vzdělávání Literární akademie, soukromá vysoká škola zaštítěná jménem Josefa Škvoreckého, jednoho z největších českých spisovatelů. Jak vlastně tato instituce funguje a čím je výjimečná?


Akademie se profiluje jako vysoce kreativní místo, které přímo chrlí humanitně a umělecky nabité absolventy, schopné prorazit do světa umění a médií jako kometa. I když studenti Zuzana Frantová a David Šváb připouštějí, že nabídek z oblasti tištěných i audiovizuálních médií je skutečně dostatek a v podstatě většina ze studentů „takhle někde pracuje“ již během studentských let, zářivý spisovatelský talent většího formátu škola ještě nevyplodila. Přitom kreativita a vlastní tvorba jsou to hlavní, co se zkouší v rámci přijímacího řízení. „Na znalostech literárních dějin nebo načtené literatuře tolik nezáleží, důležitý je hlavně vlastní názor a schopnost ho sdělit,“ shodují se prorektorka Radoslava Kvapilová Brabcová a Daniela Fischerová z Katedry tvůrčího psaní a umělecké publicistiky.

Z akreditovaných oborů může škola případným zájemcům o studium – alespoň těm movitějším (školné je zhruba 60 tisíc na akademický rok) – nabídnout tvůrčí psaní, mediální komunikaci a redakční práci. Kromě toho jsou však pro uchazeče hlavním reklamním tahákem hlavně osobnosti uměleckého světa, tentokrát v roli pedagogů. Sami studenti však připouštějí, že ne vždy bývá slavné jméno či uznávaný literát zárukou. Neoblíbeným není žádný z vyučujících a i jejich příprava na vedení seminářů je poctivá, jen každému studentovi vyhovuje jiný styl práce v semináři. „Kdo si chce všechno jen tak odsedět, tak jde k Šabachovi, tam se nemusí pořád tak moc dělat,“ usmívá se Zuzana. „Jinak jsou ale všichni fain a profesionální,“ dodává společně s Davidem.

BR>

Lokální anestezie

Nevlastním projektem Literární akademie je studentský časopis Lokální anestezie, hovorově Lokálka, který – alespoň podle slov studentů Zuzany Frantové a Davida Švába – vznikl z pravidelných návštěv restauračních zařízení a z potřeby nějak zapojit do společné aktivity větší počet studentů. „Každý si ve škole řešil své problémy a nic se nedělo,“ komentuje situaci šéfredaktor David. Proto se zhruba deset lidí rozhodlo dělat časopis, který by byl hlavně ukázkou tvorby studentů. Hlavní strůjci projektu měli původně ideu, že zůstanou jen organizátory materiálu a jen občas doplní něco ze svých zásob. „Ale lidé píšou jen na vyslovené požádání, sami od sebe nic moc,“ doplňuje Zuzana. Občas se v časopise vyskytne i příspěvek někoho, kdo není přímo spojen s Literární akademií, ale prvotní plán je zaměřit se na autory z domácí, akademické půdy. Lokální anestezie, pojmenovaná vhodně tak, aby její iniciály korespondovaly s iniciálami názvu celé instituce, funguje již třetí rok, vychází jako „měsíční občasník“, v poslední době spíše jako dvou- až tříměsíční občasník. Neexpeduje se ani „ven“, mimo půdu Literární akademie. S vedením školy studenti problémy neměli, ani když se na stránkách periodika řešily i věci čistě školní, „neliterární“ povahy. Škola dokonce zajišťuje tisk časopisu v počtu zhruba 100 kusů. Podoba časopisu je jednoduchá, přehnuté a poskládané listy s účelně prostou grafikou. I formát byl dobře promyšlen, „Nakonec jsme zvolili formát A5, aby se to vešlo holkám do kabelky,“ dodává s úsměvem David.


Ediční činnost

Kromě kmenového edičního počinu – vydávání Spisů Josefa Škvoreckého – je reprezentativním projektem Literární akademie také „revue o psaní“ Rukopis, která vychází od roku 2006 a jejímž šéfredaktorem je básník Petr Borkovec. Obsahuje teoretické články o psaní, překladu, rozhovory, kratší studie a recenze literárně historické atd.

Velmi ceněná je též edice Prvotiny, která odstartovala v roce 2002 jedním svazkem, poté roku 2004 následovalo dalších pět, osm v roce 2005 a několik dalších v roce minulém. Právě posledně jmenované byly oceněny jako řada v soutěži o nejkrásnější knihu roku. Jednoduchá grafická podoba dává možnost obměňovat obálku knížek tak, aby i v rámci edice existovala individualita děl. Do edice mohou být zařazeny samostatné původní práce studentů, které vznikly jako ročníkové, seminární a jiné práce, a to z oblasti poesie, prózy, dramatu či scénáře. Kromě vedoucího semináře musí práci k vydání doporučit i oponent a dále komise a kolegium rektora potvrdí definitivní výběr titulu. „Přítomnost mladého autora v takové edici je velkou vstupenkou do profesního života,“ potvrzuje Daniela Fischerová, která vyučuje tvůrčí psaní. Sám velký guru Literární akademie Josef Škvorecký se o souboru prvotin vyjádřil jako o „velmi příjemném překvapení“ a dále dodal: „Číst všechny ty příběhy je radost a radost je cítit i z vyprávění. Bez té může být člověk spisovatel, ale nikoli umělec.“ Jelikož však někteří studenti i po vystoupení v Prvotinách tvořili dále, vznikla pro ty „veleúspěšné“ i odnož Prvotin, barevně odlišená edice Druhotiny. Zatím obsahuje jen několik svazků, ale všechny jsou opět velmi kladně hodnoceny.

Literární akademie je jistě instituce zajímavá, hlavně z hlediska toho, do jaké míry se jí daří naplnit jakési své poslání – nalézat v mladých lidech kreativní struny a naplno je nechat rozeznít do výraznějších tónů spisovatelství, uměleckosti. S odkazem na následující recenze dvou svazků z Prvotin lze konstatovat, že se to u některých přeci jen podaří.


Jana Kácovská


LitENky č. 6/26, roč. 2006/2007

(17. 4. 2007, 12:00, přidal uživatel jana.kacovska)

Související články

Debata k článku


© Literární novinky 2004 - 2012 | ISSN 1804-7319 | redakce | mapa stránek
Prostor poskytuje: eldar.cz, web klokánek