Recenze

Knihu Jiřího Marvana "Brána jazykem otvíraná aneb O češtině světové" jsem přelouskala za čtyři dny. Přitom mi před tím dobré dva měsíce ležela na stole a já sama sobě předstírala, že ji nevidím. Nechtělo se mi do ní. Tlustá knížka odkazující svým názvem ke Komenskému… Nakonec jsem se odhodlala a pak už to šlo to ráz na ráz. Záchvaty smíchu střídaly rozhořčené rány pěstí do stolu, souhlasné pokyvování hlavou zase nevěřícný úžas. Něco podobného se mi u knížky svým obsahem vlastně naučné snad ještě nikdy nestalo! O jaký zázrak že to tedy vlastně jde?