Na pouhých 133 stránkách se autorovi díky velmi osobitému stylu podařilo čtenáře zcela vtáhnout do děje povídek. Zapeklitá souvětí plynoucí přes několik řádek mají svůj půvab. Velkou roli zde hraje i lehký humor, který je však často střídán ironií. Proto je každá ze sedmi povídek jiná a zvláštní. Něco ale mají společného.

Je jen náhoda, že se ve třech příbězích (Krize středního věku, Kouzelný papoušek úspěchu a Modré období Kúcánského-Smitha) setkáváme s postavou nadějného spisovatele Kúcánského, který mimo jiné v časopisu Trilobit objeví šokující recenzi své knihy? Jeho často ironický projev odráží těžkou dobu socialismu, v níž žil a tvořil. Zde autor pravděpodobně čerpal především ze svých vlastních zkušeností.

Za zmínku stojí i povídka Kašpar, Melichar, Baltazarová. Je zcela odlišná od všech předchozích. Ta tam je vtipná zápletka či úsměvná příhoda. Před nimi, posly, je nelehký úkol… Jak oznámit dětem, že je jejich otec mrtvý a nikdy se již nevrátí? Jak se s tím ta malá stvoření vyrovnají? Nejdříve tomu nechtějí uvěřit.To není on, to se přece stává, že se spletli. Na konci povídky nejmladší syn Baltazarče usíná při maminčině divné ukolébavce: „Otočilo se tváří ke stěně a padlo do studny, hluboké, hlubokánské.“

Autor v knize čtenářům opět dokázal, že jeho dílo je propracované do všech detailů, ať už se jedná o stylistické vyjádření nebo o to, že dokáže na věci pohlížet jak citlivě, tak s humorem a ironií, pokud to situace vyžaduje.

Jitka Šafratová

Vilikovský, Pavel: Kouzelný papoušek a jiné kýče. Překlad: J., K. a M. Zelinští. Kniha Zlín, Zlín 2007. 133 stran.

Kouzelný papoušek a jiné kýče

foto: jitka.safratova

Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 5, č. 4 (36), 16. 4. 2009.