Ač se děj odehrává v 16. století, čtenář na to brzy zapomíná a čas příběhu se pro něj stane „přítomností“. Spolu s postavami se zabydlí ve strhujícím a nebezpečném Istanbulu, poslouchá klevety kramářky Ester, drží palce milencům a popíjí kávu s dvorními iluminátory.

Ústředním příběhem je práce na tajné knize, která má „křesťanským nevěřícím“ vyjevit krásu sultánovy země a zároveň jim dokázat, že východní iluminátoři jsou schopni využít „metody franckých mistrů“ a přitom zachovat orientální tradice.

Jeden malíř však usoudí, že nápodoba západních technik je rouhání. Svěří to „bratru iluminátorovi“, ten se však záhy stane jeho vrahem.

O pozornost čtenáře bojuje hned dvacet vypravěčů – kromě postav i červená barva nebo mrtvý. Doplňují se, překřikují, hádají… Rozhodněte se pak, čemu věřit! A vrah se vám mezitím vysmívá, zda-li už jste ho odhalili.

Dopadením vraha se uzavře pouze jedna vrstva příběhu. Úvahy snažící se vysvětlit orientální filozofii malby, kde namalovaný strom „nechce být stromem, ale jeho významem“, doznívají i po zavření knihy. Popisem rozdílností přístupu k malbě nabízí Pamuk možnost, jak pochopit rozdíly mezi Východem a Západem. Jmenuji se Červená je zkrátka román s velkým „R“.

Karolína Demelová

Pamuk, Orhan: Jmenuji se Červená. Překlad: P. Kučera. Argo, Praha 2007. 505 stran.

Orhan Pamuk: Jmenuji se Červená

foto: karolina.demelova