Příběh, ve kterém mluví barvy

Karolína Demelová

Překlad knihy Jmenuji se Červená letos vynesl Petru Kučerovi hned dvě Magnesie Litery. Autorem románu je turecký spisovatel a držitel Nobelovy ceny Orhan Pamuk.
Ač se děj odehrává v 16. století, čtenář na to brzy zapomíná a čas příběhu se pro něj stane „přítomností“. Spolu s postavami se zabydlí ve strhujícím a nebezpečném Istanbulu, poslouchá klevety kramářky Ester, drží palce milencům a popíjí kávu s dvorními iluminátory.
Ústředním příběhem je práce na tajné knize, která má „křesťanským nevěřícím“ vyjevit krásu sultánovy země a zároveň jim dokázat, že východní iluminátoři jsou schopni využít „metody franckých mistrů“ a přitom zachovat orientální tradice.
Jeden malíř však usoudí, že nápodoba západních technik je rouhání. Svěří to „bratru iluminátorovi“, ten se však záhy stane jeho vrahem.
O pozornost čtenáře bojuje hned dvacet vypravěčů – kromě postav i červená barva nebo mrtvý. Doplňují se, překřikují, hádají… Rozhodněte se pak, čemu věřit! A vrah se vám mezitím vysmívá, zda-li už jste ho odhalili.
Dopadením vraha se uzavře pouze jedna vrstva příběhu. Úvahy snažící se vysvětlit orientální filozofii malby, kde namalovaný strom „nechce být stromem, ale jeho významem“, doznívají i po zavření knihy. Popisem rozdílností přístupu k malbě nabízí Pamuk možnost, jak pochopit rozdíly mezi Východem a Západem. Jmenuji se Červená je zkrátka román s velkým „R“.

Karolína Demelová
Pamuk, Orhan: Jmenuji se Červená. Překlad: P. Kučera. Argo, Praha 2007. 505 stran.

Orhan Pamuk: Jmenuji se Červená

foto: karolina.demelova

(27. 4. 2008, 12:00)

© Literární novinky (http://litenky.ff.cuni.cz/) 2008
článek naleznete na adrese http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-2184