Francouzský rok aneb od srpna do července v Paříži je román, který je psán deníkovou formou, a mapuje tak jednotlivé, byť nedatované dny jistého muže, Čecha, dlouho žijícího ve Francii. Začínáme návratem z prázdnin, ocitáme se na jednom jihovýchodním pařížském předměstí, v malém hotelu s neuvěřitelně proměnlivou a multikulturní škálou klientů a zaměstnanců, nakukujeme do soukromí vypravěče a jeho synovi téměř pomáháme plnit domácí úkoly...

Od srpna 2000 do července 2001 se v Paříži a vůbec celé Francii děje spousta věcí.

Pisatel deníku si zaznamenává - místy stroze, místy velice barvitě - kulturní a politické dění, které prokládá popisem všednosti svého dne v zaměstnání i se svým synem. Výpověď je bohužel pouze konstatující a jen zřídka jí prostupuje nějaké hodnocení. Na mě jakožto čtenáře působí jeho záznamy po několikátém dni poněkud nudně. Ale Formánek jako by uměl předvídat, a tak po několika stranách přichází překvapení - čtivé epické pásmo, které vypravěč umně vkládá mezi jednotlivé záznamy. Jsou to přepisy rozhovorů a komentářů různých lidí z různého prostředí, které se odehrávají všude kolem nás. Text tak dostává nový rozměr.

Vše je zaznamenáno pečlivě, velice pěkným jazykem. Bravurní zacházení se slovy, barevné přívlastky, rozmanitost vyjadřování a živé popisy nejsou Formánkovi rozhodně cizí. Celý text se pohupuje ve velice klidném tempu, které je sem tam narušeno nějakou epickou příhodou. Čtenář má tak čas si s úsměvem (s nadsázkou) utvořit názor na situaci v zemi, kde společnost má směřovat k lepším cílům, a místo toho je díky zkreslujícímu, nepravdivému zpravodajství v médiích zatracuje.

Po přečtení Formánkova románu nemám pocit, že bych četla typický deníkový záznam, kde se obvykle řeší každodenní situace a niterní záležitosti pisatele. Spíše se mi do rukou dostala velice zajímává a naléhavá výpověď, jejímž pokračováním bude čtenářovo přemýšlení o věcech o problémech, kterých se vyprávění dotklo. Odnáším si pocit, že Francie je plná stávkujícího lidu, který neustále za něco bojuje, a že člověk jakožto jednotlivec se i v takto vyspělé zemi pomoci nedovolá. Že nejlevnější jídlo koupíte u McDonald´s a že zvláštní zálibou Francouzů je používat vojenská přirovnání.

Obraz se rozvlní do všech stran.

Formánek, Jaroslav: Francouzský rok. Praha. Revolver revue 2005. 310 s.

LitENky č. 4/19, roč. 2005/2006