Až do 7. listopadu byla v Malé výstavní síni Památníku národního písemnictví otevřena putovní výstava nazvaná Slovensko bratří Čapků. O Karlu Čapkovi se ví, že byl velký cestovatel, o Josefových cestovatelských zálibách toho není mnoho známo, stejně tak jako o cestách a vztahu obou bratří ke Slovensku. A právě tato monotematická výstava se pokusila jejich putování po kotlině našich východních sousedů zmapovat.

Maličká výstavní síň s několika panely s prosklenou vitrínou uprostřed místnosti nabídla vcelku sympatickou, avšak velmi kurzorickou přehlídku cest všech tří sourozenců Čapkových po Slovensku. Jejich rodiče, lékař Antonín Čapek i matka Božena, na Slovensku trvale žili v letech 1912 až 1923. Otec působil nejprve jako sezónní lékař v Trenčianských Teplicích a později jako vojenský lékař ve vojenském lazaretu. Sourozenci sem za nimi pravidelně jezdili na prázdniny. Nejprve šlo o pobyty pouze v Trenčianských Teplicích, později, od roku 1922, jsou známy i další cesty do jiných koutů slovenského kraje – do Vysokých Tater, do Topolčianek, do Rumanové, do Bystřičky, na Oravu.

Karel Čapek napsal na Slovensku několik ze svých úspěšných her a románů. V roce 1916 tu oba bratři dopisují Zářivé hlubiny, v roce 1919 píše Karel Loupežníka, R. U. R., vzniklo tu několik kapitol Továrny na Absolutno a první kapitoly Krakatitu. Od srpna 1921 se Karel Čapek léčil v lázních Trenčianské Teplice a v té době zároveň prožíval těžkou citovou krizi k Olze Scheinpflugové. Z lázní jí píše 17 dopisů, které v roce 1971 vyšly jako Listy Olze.

Koncem září 1926 začal jezdit Karel Čapek na prezidentský zámeček v Topolčiankách. Tady pak postupně vznikly jeho slavné Hovory s T. G. M., které později vyšly ve třech svazcích: 1928 díl 1. - Věk mladosti, 1931 díl 2. - Život a práce, 1935 díl 3. - Myšlení a život. V roce 1935 vyšlo i Mlčení s T. G. M.

Josefu Čapkovi naopak velmi učarovala Orava, kde trávil prázdniny s přáteli, hlavně s Jaroslavem Křičkou. Orava, Oravský hrad, ale i další slovenská zákoutí se objevily i v jeho kresbách.

Mapováním života a díla bratří Čapků na Slovensku se zabývá „Kruh priaťeľov českej kultúry“, který vznikl v roce 1983 v Bratislavě. Vyvrcholením snah slovenských čapkologů propagovat život a dílo obou bratří je každoroční udělování cen Karla Čapka, které probíhá od roku 1990 pod záštitou města Trenčianské Teplice, Kruhu přátel české kultury Bratislava a léčebných lázní Trenčianské Teplice. Cena se uděluje za „propagaci života a díla bratří Čapků na Slovensku a za praktické uplatňování česko-slovenské vzájemnosti“. Od roku 1994 ocenění získávají vždy jeden Čech a jeden Slovák (patří mezi ně vědci, historici, literáti, kritici, publicisté, ...). V roce 2003 cenu získali Josef Abrhám a Jozef Ciller.