Hurá na proluky

Po asanaci v osmdesátých letech zůstala dlouhá léta velmi rozlehlá proluka na náměstí Přemyslovců. Během asanace byl mimo jiné zbořen rohový dům, ve kterém vznikla a měla zkušebnu Mišíkova skupina …etc. V polovině devadesátých let se zde začalo s výstavbou dvou bankovních domů a naše milá prolučka se zmenšila o dvě třetiny. Začátkem prázdnin zbylou třetinu proluky obsadili obhroublí zedníci začali stavět multifunkční dům firmy LICAnet. Multifunční znamená, přesně nevím co do něj dám, ale přesto ho postavím. Co můžeme tedy v novém domě na náměstí očekávat? V přízemí obchody s oblečením (dámy jistě uvítají), v patrech sídlo firmy a v podkroví alespoň jeden luxusní byt. Červená hranatá hmota s podloubím zajisté vkusně zapadne do zdivočelé architektury náměstí. Vzhledově chce sídlo firmy LICAnet zaujímat dominantní postavení oproti bankovním sídlům IPB a ČS, přičemž tento pocit umocňuje záměrně zvolenou agresivní červenou až vínovou barvou. Multifunkční dům bude dravý a mladý, proto oblečen do avantgardního hábitu strhává pozornost na sebe. Už jeho výstavba zasadila do klidného přemyslovského náměstí expresivní vzrušení, obrovský vztyčený pyj jeřábu a nekonečné ejakuláty betonu nám dávají jednoznačný důkaz o tom, že se jedná o mužskou stavbu. Zavzpomínejme tedy na proluku, která odhalovala část městského opevnění a poklidný pohled na bývalou vodárenskou věž zvanou turecká a posaďme se na lavičku v parku, namočme nohy do fontány prýštící osvěžující chladnou vodu v létě a s rohlíkem v ruce obdivujme skotačivé vrabce v zimě. Malý parčík na náměstí by nebyl vůbec k zahození, ale nutno si uvědomit, že Nymburk vytváří lidé a lidé chtějí o své existenci dávat najevo hlasitě, červeně, multifunkčně! A komu se to nelíbí, ať si lehne do stínu Catalpy tulipánokvěté na nymburském ostrově a medituje o zelené.

Nyní se odebereme ulicí Tyršovou směrem ke kinu, doopravdy i tam je proluka. Taková nudlózní a nečekaná, ano nacházíme se u autobusové zastávky před kulturním domem. Naše proluka začíná u plechové budky zastávky a končí jinou budkou, telefonní u budoucí kavárny Shakespeare. Dle názorů odborníků je budova Kulturního domu natolik ohavná, že nelze jinak, než ji zakrýt patřičným paravánem. Pozemek město prodalo investorovi s podmínkou, že bude proluka zastavěna. Tímto nevděčným úkolem byla pověřena Ing.arch Knotnerová a vytvořila další multifunkční dům, v nejužším místě měří kolem sedmi metrů. Co zde tedy můžeme čekat, v přízemí obchody s dámským oblečením či drogérii a v patrech byty. Nedlouho po územním rozhodnutí prohlásil vlastník Kulturního domu (ŽOS Nymburk), že již nadále tuto nemovitost nebude spravovat a nabídl ji k prodeji. Důvodem není nic jiného než plánovaná zástavba proluky a obavy z šíření hluku do novostavby během kulturních akcí. O kulturní dům zatím nikdo zájem neprojevil, kvítek kultury uvadá. Vzhledově bude dům podobný rohovému objektu naproti Sokolovně (milovníci gyrosu jistě tuší, o kterém domě mluvím). Oproti okázalé exhibici na náměstí návrh budovy vyzařuje klidným, až maloměstským dojmem, ale rozhodně není doplněním bývalé historické zástavby, jak tvrdí městští úředníci.

Další proluka na paškál! Kdo se hlásí o slovo? To jsem já, zapomenutá proluka v Palackého třídě, vedle pekařství u Literů, dříve jsem sloužila jako tržiště pro obchodníky s levným zbožím a nyní zeji prázdnotou. Proluko, bát se nemusíš, majitel pozemku zde chystá stavbu Školícího střediska, sice mu to již nějaký pátek trvá, ale nebuď nedočkavá! Ke vzhledu budovy nemohu sdělit nic bližšího. Jinak Palackého třída drží primát v počtu nezastavěných parcel, k tomu ve středu města? To se zdá téměř neuvěřitelné. V sedmdesátých letech minulého století byla arch. Klimešem vypracována architektonická studie, která řešila území jako celek, ale k realizaci nakonec nedošlo. Výtvarně i architektonicky byla studie blízká stavbě Elišky na náměstí Přemyslovců, na které se arch. Klimeš také podílel. A jdeme do finále, poslední proluka, o které se budu zmiňovat se nachází v ulici vedoucí ke kostelu sv. Jiljí z Palackého třídy. Proluka je v dnešní době využívána jako parkoviště a zčásti také jako semeniště plevelu pro celé okolí. Záměrem investora je zde vybudovat obytný dům s přízemními obchůdky, kancelářemi a pasáží propojující ulici Kostelní a Palackého třídu. Na vzhled budovy není nikterak významný, připomíná staré pavlačové domy, bohužel s moderními příkrasami jako jsou např. přebujelé vikýře na střešním plášti.

Vyroste nám několik hub v centu Nymburka, z větší části se jedná o multifunkční domy, které nás budou zaplavovat různými druhy spotřebního zboží, a už to, že jsou situovány v historickém jádru města si zaslouží pozornost. Uvidíme, jestli se nám po ubohých, plevelem zarostlých a sutí posypaných prolukách bude stýskat a budeme si říkat: „Co tu mohlo stát za krásný dům!“ anebo budeme stavební činností příjemně překvapeni.