Profesor Břetislav Vachala je uznávaným odborníkem na staroegyptskou literaturu, připo-meňme např. jeho studie Pověsti a legendy faraonského Egypta (1994) nebo Nejstarší literární texty z nekrálovských hrobek egyptské Střední říše (2000). V právě vydané sbírce Milostné písně starého Egypta představil B. Vachala milostnou lyriku i vrcholná díla hymnické poezie – chvalozpěvy na boha Stvořitele, Nil a Slunce. Doplnil tak svůj starší výbor milostné lyriky, který nesl název Dávné písně lásky (1982), a připravil skutečnou la-hůdku pro všechny milovníky lyriky.

Nejstarší milostná báseň na světě byla zaznamenána již v Eposu o Gilgamešovi kolem 4. tisíciletí př. n. l. Kořeny egyptské milostné lyriky lze najít ve 3. tisíciletí př. n. l. v magických zaklínadlech, modlitbách, různých hymnech i pracovních písních. Nejstarší dochovaná egypt-ská milostná báseň je z doby okolo roku 2300 př. n. l., většina dnes známých však pochází až z Ramessovské doby (1306–1070 př. n. l.).

Milostné básně jsou převážně anonymní. Promlouvá v nich buď přímo jeden z milenců, nebo se oba střídají (Říkadla velké utěšitelky). Setkáváme se s typy písní, jež jsou běžné i v jiných literaturách. Časté jsou popisné básně, vyzdvihující pomocí básnických přirovnání tělesné a duševní půvaby milence nebo milenky, dále tzv. svítáníčka či nářky u zavřených dveří. Čteme o nemocných láskou, o poslech lásky, mezi něž patří zvířata i stromy, o překážkách v lásce apod. Hojně je vzývána bohyně lásky Hathóra. Charakteristickým znakem milost-ných písní jsou erotické symboly (např. ryba, pták, granátové jablko) nebo obraty (např. „stavět stany“ ve významu souložit). Některé z těchto narážek sice již dnešní čtenář neodhalí, ale to mu nijak nezabrání v porozumění a procítění skladeb.

Ač jsou totiž tyto básně staré několik tisíc let, stále mají moc silně zapůsobit a oslovit.

(žap)

VACHALA, Břetislav: Milostné písně starého Egypta. 1. vyd. Praha, Set out 2003. 102 s., 175 Kč

Litenky č. 1/11, roč. 2004/2005