Minulé číslo LitENek nebylo jen 10. v průběžném pořadí, ale také první, které od první do poslední stránky připravila sama redakce. Věřím, že vás zaujalo. Já jako vydavatel jsem přirozeně ocenil již to, že číslo šlo do tiskárny – to u nás znamená do xeroxu – tehdy, kdy mělo. Letošní generace semináře „Praktika literární žurnalistiky“ si tak složila svou maturitu z řemesla (protože to základní, co musí každý „novinkář“ pochopit, je instituce uzávěrky). Čím ji za to odměnit?

Na pomoc mi přispěchaly Literární noviny, když se sympatiemi poreferovaly o letošní „9“ LitENek. Pravda, omylem nám pospisovnily šéfredaktorku – z Vodehnalové udělaly Odehnalovou –, ale jinak většině redaktorů i externistů z loňské zakladatelské generace LitENkářů prudce zvýšily citační index. Díky za to.

Avšak hlavní odměnu pro dosavadní dvě generace členů semináře hledejte v tiráži. Ode dneška tam uvádíme číslo, pod nímž LitENky zaregistrovalo Ministerstvo kultury ČR. S tím souvisí také to, že dnešní vydání označujeme jako

1. číslo I. ročníku. Vysvětlení je jednoduché: To, co jste četli dosud, bylo dobré, vypadalo to jako časopis, ale nebyl to časopis – jen cvičný školní tisk pro interní potřebu katedry. To se teď mění. Do příštího, třetího ročníku vstupujeme již jako řádné periodikum podle tiskového zákona 46/2000 Sb., se všemi právy a závazky, které z toho vyplývají. Zajímá vás, jaké to jsou? Vzpomeňte si na to po prázdninách při zápisu. Příští LitENky jsou vaše.

PAVEL JANÁČEK, MAJORITNÍ VYDAVATEL