Louis-Ferdinand Céline (zvětšit)

Francouzský lékař Louis Destouches, známější pod jménem Louis-Ferdinand Céline (1894-1961), je bezesporu osobnost značně kontroverzní – málokdo sice pochybuje o významném postavení tohoto autora v kontextu moderní literatury, na druhou stranu ani jeho příznivci nepopírají jisté problematické aspekty Célinova charakteru i tvorby, především pak spisovatelův neskrývaný antisemitismus. Nejednoznačné hodnocení jeho díla z důvodů literárních i lidsky mravních zohledňuje také Anna Kareninová, nechávající na stránkách své knihy zaznít protichůdné hlasy dobových a současných célinovských reflexí.

Publikace Céline v Čechách dalece přesahuje rámec naznačený vlastním názvem – ačkoliv historie překládání, vydávání a hodnocení Célinova díla u nás představuje její významnou vrstvu, záběr celé knihy je nepoměrně širší. Barvitá mozaika předkládaných textů (z pera dotyčného autora nebo o něm pojednávajících) zahrnuje beletrii, korespondenci, vzpomínky, recenze či studie a její jednotlivé části stmeluje zasvěcený komentář Anny Kareninové. Úctyhodné množství a (žánrová i názorová) pestrost shromážděného materiálu spolu s obsáhlým poznámkovým aparátem (včetně záznamů originálního znění některých citátů a četných vysvětlivek), bohatým obrazovým doprovodem a rozsáhlými přílohami činí z této knihy plnohodnotnou a cennou célinovskou monografii.

Ve snaze osvětlit lépe Célinův život i tvorbu popisuje autorka též soudobé historické pozadí, a to s pochopitelným důrazem na situaci ve Francii a Československu. Těžištěm knihy ovšem zůstává spisovatelova biografie a sledování leckdy bouřlivých osudů jeho knih – od nezvykle vyzrálé prvotiny Cesta do hlubin noci (1932) přes Célinovy ostře kritizované pamflety z období druhé světové války až po jeho pozdní tvorbu z konce let padesátých. Mezi autory célinovských ohlasů, v nichž se zrcadlí nejednoznačný a dodnes se proměňující obraz kontroverzního spisovatele, se objevují nejen další autoři, kritici, překladatelé apod., ale i osobnosti světu literatury poměrně vzdálené (např. Lev Trockij).

Navzdory zmíněné různorodosti a nemalému počtu použitých pramenů se publikace Céline v Čechách vyznačuje neobvyklou přehledností, prozrazující autorčinu jasnou koncepci a důkladnou znalost dané problematiky. Text rozdělený do čtrnácti (dále členěných) kapitol chronologicky ilustruje odvíjení Célinova komplikovaného životního příběhu, přičemž většina ze čtrnáctera zastavení je tematicky vyhraněna a spjata s jeho konkrétními díly. Orientaci v textu mimoto napomáhá i nápadité řešení typografické stránky, využívající dvou barev (k odlišení vlastního textu od poznámkového aparátu) i různých typů a řezů písma.

Přestože samotný titul knihy Céline v Čechách je mírně zavádějící, jeho volba rozhodně není neopodstatněná. Z pohledu předválečné recepce Célinova díla bychom si totiž zasloužili pochvalný výkřik „Moji Čechoslováci mi rozumějí!“. Jeho tvorbu od počátku se zájmem sledoval a své krajany o ní informoval spisovatel Richard Weiner, tehdejší pařížský dopisovatel Lidových novin. Zásluhou překladatele Jaroslava Zaorálka a nakladatelství Fr. Borový se romány Cesta do hlubin noci a Smrt na úvěr dočkaly vůbec prvního cizojazyčného vydání právě u nás! Později však (přinejmenším nakladatelský) zájem o Célinovu tvorbu upadá – zprvu vinou autorových postojů, po roce 1948 již v rámci oficiální kulturní politiky. Teprve v devadesátých letech začínají Célinova díla znovu vycházet (s přičiněním M. Kundery) v brněnském Atlantisu a nyní se tento autor konečně dočkal i své první české monografie.

Petr Nagy

Kareninová, Anna: Céline v Čechách. Praha: Společnost pro Revolver Revue 2010. 352 stran.