Mike Perry: Klec pro majáky (zvětšit)

Už od malička se jí nezdálo vlastní chování. Hrála si s angličákama, vyřezala si ze dřeva samopal, celkově se chovala jako kluk. V dospívání se tohle divné chování zvýraznilo. Začala snít a představovat si románky s krásnými ženami: jak je líbá, hladí na prsou…avšak jako muž. Již jako malá si vysnila svého hrdinu Mika, okouzlujícího romantického novináře, kterým je ona sama. Avšak její tajemství nesmělo vyplavat na povrch. Co by tomu řekli lidé? Odsoudili by ji. Ivana proto zůstala ve svém utajení, což jí přineslo i nemalé zdravotní potíže. Po čase potkala Martina a myslela si, že se něco změní. Jenomže ten po tom, co mu oznámila, že je s ním těhotná, ji i její dceru opustil. Ivana tak svou holčičku Báru vychovávala úplně sama, což nebylo vůbec jednoduché. V téměř padesáti letech už nemohla unést své tajemství, a proto vyhledala pomoc u psycholožky Radky, která se snažila vnitřního Mika osvobodit. Váhala velmi dlouhou dobu, musela by zapomenout na půl století své minulosti…A jak by se na takový nápad tvářili Mikovi nejbližší přátelé, kolegové z práce, příbuzní a hlavně: co by tomu řekla Bára?

Příběh muže ukrytého v ženské schránce může na první pohled vypadat jako obyčejný, dobře propracovaný román, v němž „nereálný" hlavní hrdina prožívá někdy až neuvěřitelné situace. Opak je však pravdou. Mike existuje a své srdce si vylil, někdy až překvapivě detailně, přímo na stránky této knížky. Kromě samotných událostí se v textu věnuje (a to především) líčení záplav svých pocitů a emocí, jež prožíval v různých nelehkých situacích svého života. Čas od času je rozvádí více, nežli by bylo potřeba, avšak nikdy to nedojde do takových mezí, že byste se začali nudit. I přes všechny nešvary, s nimiž se Mike musel během svého života potýkat, je příběh napsán s nadhledem a vtipem.

Perry perfektně kombinuje svá slova a používá občas až nečekané výrazy a slovní obraty, které zapadají do plynulého děje. Jeho věty jsou propracované, zajímavé a nabité zvláštním kouzlem, proto se vám může stát, že nebudete moct od stránek odtrhnout oči. Některé pasáže se častokrát v textu opakují, ale příběhu to na kráse a kvalitě neubírá, jelikož jsou tyto úseky povětšinou popisované trochu jiným způsobem. Zvláštní je užívání rodu během celého vyprávění, celému příběhu dodává určitý „šmrnc“: Autor na začátku knihy píše prvních pár stránek jako muž. Následně své vyprávění přemístí do minulosti, a tím i své mužské postavení transformuje do role ženy, tedy i do rodu ženského. Po třetině knihy se opět vrací do doby ze začátku textu (což je zhruba 3 roky před přítomností), a opět píše v mužském rodě. Protože Mike musel vystupovat jako žena, můžete v knize najít i pasáže, v nichž v rámci přímé řeči o sobě mluví v rodě ženském, ale pro sebe v rodě mužském. Nikdy však nejste zmateni, vždy víte kdo je kdo, střídání rodu je přiměřené.

Na to, že Mike Perry je novopečený spisovatel, dopadl jeho životopisný román velmi dobře. Dramatický příběh transsexuála zřejmě nemá v České republice obdoby. Ti, kteří nejsou se svým životem spojkojeni, si třeba po přečtení Perryho knihy uvědomí, že ve srovnání s ním se mají vlastně báječně. Oceňuji odvahu spisovatele Mika Perryho, který vylíčením svého příběhu otevřel obzor mnoha lidem a přinesl pravdivý pohled na aktuální téma, o němž se však v naší společnosti zatím stále spíše rozpačitě mlčí.

Perry, M.: Klec pro majáky. Zlín: Kniha Zlín, 2011. 335 s.