Dějinami CIA navazuje autor na své dvě předchozí publikace, ve kterých se taktéž zabývá pro veřejnost neznámou stránkou tajných služeb – na knihu Bianko šek, v níž odvážně zveřejňuje černé fondy Pentagonu, a na Zradu, líčící osud amerického špiona Aldricha Amese. V této tradici odkrývání zákulisních politických praktik pokračuje zkušený reportér a držitel Pullitzerovy ceny i ve své zatím poslední knize. Na více než šesti stech stranách využívá Weiner nejen svých zkušeností zahraničního korespondenta deníku The New York Times z oblastí působnosti CIA jako je Afghánistán, Pákistán či Keňa, ale i důkladného studia více než 50 000 dokumentů z archivu CIA, Bílého domu či ministerstva zahraničí. Kromě těchto zdrojů vychází také z rozhovorů a svědectví bývalých zaměstnanců CIA, amerických vojáků a diplomatů. Kniha se skládá z šesti částí, seřazených chronologicky od vzniku CIA v roce 1945 – jako reakce na válečnou zkušenost, které chtěly Spojené státy pro příště předejít - až do roku 2007, ve kterém kniha vyšla v USA. Jednotlivé kapitoly jsou časově ohraničeny funkčními obdobími amerických prezidentů, od Franklina D. Roosevelta až po George W. Bushe.

Ačkoli výsledky Ústřední zpravodajské služby nebyly ve většině případů valné a mnohdy se zdálo, že cíle má různé, ale světový mír to rozhodně není, pověst a především rozpočet si udržovala stále na vysoké úrovni – tedy až do nedávných let, kdy vládě začaly docházet finance a prezidentu Bushovi trpělivost. Kniha T. Weinera rozhodně americké Ústřední zpravodajské službě na popularitě nepřidá. To ostatně ani není její cíl. Jejím cílem je odkrýt zákulisní nitky a ty, kteří za ně tahají, a také ukázat na neprůhlednost systému, jenž má v rukou osudy miliónů lidí na celém světě. Rozhodně se dá počítat s tím, že Dějiny CIA budou mít zásadní vliv hlavně na budoucnost této organizace. Až se daňoví poplatníci dozvědí, že jejich peníze jdou na udržování zahraničních totalitních režimů, že lidé mající za úkol zabránit ohrožení státu jsou schopni lhát samotnému prezidentovi a upravují si zjištěné „skutečnosti“ podle svých zájmů, nebudou mít chuť ze svých peněz dál CIA podporovat. O vlivu, který má tato publikace na americkou veřejnost, už teď vypovídá i fakt, že za ni její autor dostal v r. 2007 Národní knižní cenu.

Ačkoli Dějiny CIA patří k literatuře faktu (o čemž svědčí i více než 100 stran poznámkového aparátu), nejedná se rozhodně o knihu nudnou nebo srozumitelnou jen pro odborníky na problematiku tajných služeb a na dějiny USA. Je určena všem, kteří si chtějí rozšířit obzory a nahlédnout do zákulisí světové politiky a které nevyděsí skutečnost, že skupina lidí na druhém konci světa má takovou moc, že může rozpoutat třetí světovou válku, držet dvacet let u vlády cizího diktátora nebo totálně společensky zlikvidovat nepohodlného svědka tím, že na něj vyhrabe dávno zapomenutý prohřešek. A společenskou likvidací to mnohdy teprve začíná…

Takže pokud si chcete ponechat růžové brýle a nehrabat se v bahně zákulisních politických tahů, tuto knihu si raději nekupujte – jen by vám zkazila zažívání a klidné spaní. Ale pokud nechcete před skutečností zavírat oči a rádi se dozvíte něco nového, i když třeba ne právě příjemného, je tato kniha přesně pro vás. Protože v informacích je síla a kdo má informace, má i moc – této skutečnosti si jsou zpravodajské služby moc dobře vědomy. Tim Weiner svou knihou přispěl k tomu, že teď už si jsou toho vědomi i ostatní – a to je něco, co může ovlivnit nejen budoucnost tajných služeb, ale i každého obyčejného člověka.

Jana Olivová

Weiner, Tim: Dějiny CIA. Překlad: D. Výborný. Praha: Argo 2010. 658 stran.

Tim Weiner. Dějiny CIA (zvětšit)