Zvyšování DPH na knihy a tisk zvedlo velkou vlnu nevole. Výzvu na obranu knih zveřejněnou na stránkách SČKN spolu s elektronickým podpisovým formulářem v současnosti podepsalo přes 100 000 lidí, mezi nimi studenti, učitelé, knihkupci, ale i zástupci mnoha různých povolání. Ze známých osobností vyjádřili svou podporu například Václav Havel, Petra Hůlová, Zdeněk Svěrák či Tereza Boučková. Na 20 000 lidí Výzvu podepsalo na podpisových arších, které jsou k dispozici u knihkupců. Za účelem podpory vznikla taktéž na sociální síti Facebook skupina, ke které se v současnosti přidalo již téměr 9000 lidí.

Stále visí ve vzduchu otázka, jak vysoké DPH nakonec ve skutečnosti bude. Ve hře jsou i další varianty, jak tuto ožehavou problematiku vyřešit. Přijde mi proto předčasné zabývat se zde přesným číslem, jako důležité v současné situaci vnímám především důsledky tohoto kroku. Pro ilustraci se také můžeme podívat na to, jak je tomu v okolních státech Evropy.

Co způsobí zvýšení DPH?

Změna DPH se nepříznivě odrazí na celkové české knižní produkci, změní čtenářské zvyky a může ovlivnit celkovou vzdělanost společnosti. Zvýšením daně pravděpodobně výrazně poklesne počet vydávaných titulů, může dojít k zániku řady menších nakladatelství a knihkupectví, a co je možná ještě horší – mladší generace si odvyknou knihy číst.

Především neblahý vliv změn na vzdělanost a představa zužující se čtenářské obce trápí odborníky i laickou veřejnost nejvíce. Neměl by právě na vzdělání stát lpět? Neměl by jej podporovat a financovat?. Fascinující přitom je, že všechny politické strany mají ve svých programech podporu vzdělanosti, přičemž potichu přihlíží současnému dění.

Důležité je zmínit, že právě tzv. čtenářská gramotnost je jedním z faktorů sledovaných v národních vzdělávacích soustavách ekonomicky vyspělých zemí. Přičemž již v současnosti dosahuje Česká republika dlouhodobě podprůměrných výsledků. A zdá se, že na tom budeme ještě hůř.

Snižování produkce knih se netýká pouze beletrie, ještě větší dopad bude mít zvyšování DPH na odborné publikace, středoškolské i vysokoškolské učebnice i na knihy pro děti. V ohrožení jsou též překlady nebo dovoz zahraničních odborných publikací. Podle dokumentu zveřejněném na stránkách SČKN klesla produkce odborných titulů o 16 % a produkce vysokoškolských učebnic dokonce o 27 % během dvou let od roku 2008.

Jaká je výše DPH na knihy v jiných státech Evropy?

Pokud se podíváme na ostatní vyspělé evropské země, zjistíme, že průměr DPH na knihy se pohybuje mezi 5-6 %. Ve většině zemí EU není daň na knihy vyšší než 10 %, ve Velké Británii, Irsku, Norsku a Chorvatsku je dokonce nulová. Překvapením pro nás může být, že v osmi zemích EU (Maďarsko, Řecko, Litva aj.) je DPH na knihy nižší než na potraviny. Nabízí se zajímavá otázka, proč tomu tak je. Domnívám se, že tyto převážně menší národy, jsou si lépe vědomy hodnoty, kterou v sobě knihy nesou a snaží se chránit svou národní kulturu a mateřský jazyk.

Zvýšením DPH na 20 % by se Česká republika dostala na přední příčky zemí s nejvyšší sazbou DPH v Evropě spolu s Bulharskem, Dánskem (to však daň výrazně kompenzuje podpůrným programem), Albánií, Ukrajinou a Běloruskem. A to je poněkud skličující, rozhodně by tudy neměla vést cesta do budoucna.

Ať už politici rozhodnou o zvyšování daní jakkoli, je jisté, že současná situace není vyhovující a v budoucnu by se stát měl zaměřit na podporu vzdělanosti vůbec. Nechtěla bych totiž svým dětem jednou vysvětlovat, co to byla kniha, noviny nebo časopisy, proč existuje jen elektronická kniha a vše čteme jen z obrazovky počítače.

Markéta Havlová

Zdroj:http://www.sckn.cz/index.php?p=vyzva