Přímý přenos z Lucerny nám opět nabídl první program České televize. Moderátorem galavečera byl čtyřnásobný držitel Českého lva Jan Budař. Ceny letos předávali držitelé Českých lvů z let minulých, a tak se na pódiu mimo jiné objevily osobnosti jako Emília Vašáryová, Ivan Trojan, Iva Janžurová, Jiřina Bohdalová či Jiří Schmitzer.

Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii si převzal z rukou ministra kultury Jiřího Bessera Zdeněk Svěrák. Muže, který mimo jiné stojí za zpopularizováním zapomenutého génia Járy Cimrmana, přivítal na pódiu dlouhotrvající potlesk vestoje, na nějž Svěrák zareagoval svým typickým způsobem: „Děkuju Vám za povstání.“ V obdobně zábavném duchu se nesla celá Svěrákova děkovná řeč, přeci jen, jak sám poznamenal, českému filmu přinesl hlavně humor. Neopomněl ovšem zmínit nedávno zesnulého kolegu Ladislava Smoljaka a poděkovat mu.

V uplynulém roce spatřilo světlo světa celkem dvacet jedna českých a koprodukčních filmů. Pochopitelně ne každý se mohl dočkat velkého ocenění, nicméně za zmínku stojí v tomto ohledu smutný rekord Občanského průkazu Ondřeje Trojana, který nedokázal přetavit v zisk Lva ani jednu z jedenácti nominací.

Nejlepším filmem za uplynulý rok se stala Pouta producenta Vratislava Šlajera. Kromě tohoto ocenění si snímek ještě odnesl další Lvy za nejlepší režii (Radim Špaček), scénář (Ondřej Štindl), kameru (Jaromír Kačer) a za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli (Ondřej Malý). Takový úspěch je z pohledu minulosti tvůrců tak trochu překvapením, producent Vratislav Šlajer je podepsán například pod trapným seriálem Letiště, režisér Radim Špaček za svůj předchozí film Rychlé pohyby očí dostal Plyšového lva za nejhorší film roku, redaktor Lidových novin Ondřej Štindl sklidil úspěch za svůj první scénář v životě, do této doby oblastní herec působící v královéhradeckém Klicperově divadle Ondřej Malý příjemně překvapil svým výkonem nejen celou akademii, ale i náročné filmové diváky.

Druhým nejúspěšnějším filmem, alespoň co do počtu získaných Lvů, se stal snímek Jana Svěráka Kuky se vrací, který byl oceněn za střih (Alois Fišárek), zvuk (trojice Pavel Rejholec, Juraj Mravec a Jakub Čech) a hudbu (Michal Novinski). Do jisté míry vsadil Jan Svěrák na jistotu, neboť Jakub Čech a Pavel Rejholec získali čtvrtého a Alois Fišárek dokonce pátého lva, a stíhá tak absolutního rekordmana Českých lvů a kolegu střihače Jiřího Brožka, jehož polička je doma obtěžkána již sedmi křišťálovými soškami.

Divácky nejúspěšnějším filmem se staly Ženy v pokušení režiséra Jiřího Vejdělka. Dalším úspěchem této komedie je cena za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli, kterou obdržela, pro někoho možná trochu překvapivě, Eliška Balzerová. Cenu za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli si odnesla Zuzana Bydžovská za film Mamas a Papas režisérky Alice Nellis. Pro letos padesátiletou herečku je to již třetí Lev za poslední čtyři roky!

Podruhé v historii Českého lva se předávalo ocenění in memoriam. Poprvé se tak stalo v roce 1995 v případě Petra Čepka a filmu Lekce Faust. Tentokráte byl oceněn Vladimír Dlouhý za film Kajínek, cenu převzal jeho bratr Michal. Ocenění se dočkal i další rutinér, Jan Švankmajer. Český lev za nejlepší výtvarný počin, kterého si vysloužil snímkem Přežít svůj život, je již pátou režisérovou soškou. Lva za nejlepší dokument si odnesla Helena Třeštíková za Katku. Materiál k příběhu o boji se závislostí sbírala dlouhých čtrnáct let.

V rámci slavnostního večera byly vyhlášeny i ankety o nejoblíbenějšího žijícího herce (titul obhájil suverénním způsobem Ivan Trojan) a nejoblíbenější herečku (Eliška Balzerová).

Ceny za uplynulý rok jsou tedy rozděleny, teď nezbývá nic jiného než se těšit nebo děsit, co nás čeká na filmových plátnech v roce 2011.

Jakub Hladík

UDÍLENÍ VÝROČNÍCH FILMOVÝCH CEN ČESKÝ LEV. LUCERNA, PRAHA 5. 3. 2011

Lev (zvětšit)

Ondřej Malý (zvětšit)