Whitbyho divadelní adaptaci v překladu Jiřího Stacha nastudoval soubor činohry Národního divadla pod vedením mladého režiséra Daniela Špinara (*1979), který se tak mohl opřít o plejádu zkušených herců v čele s Miroslavem Donutilem. Ten ztvárnil ústřední postavu divadelního herce Josefa Tury, jehož manželka a současně kolegyně Maria Turová (M. Šplechtová) prožije románek s polským letcem Stanislawem Sobinským (J. Dolanský) - právě tato událost posléze přivede živořící varšavský soubor na cestu svébytného protinacistického odboje.

Mladý režisér dokázal namíchat vyváženou směs odpovídající kýženému žánru černé komedie. Přítomný humor pramení jednak z parodického zobrazení nacistického režimu a jednak ze situací klasického střihu, jakými jsou manželské třenice Turových či ironické výpady do vlastních řad umožněné motivem "divadla na divadle". Humornou stránku hry však logicky zbarvuje do černa tragické historické pozadí celého příběhu, kdy se nad hlavami hrdinů vznáší neustálá hrozba smrti z rukou německých okupantů - divákům tak nezřídka tuhne úsměv na rtech. Scéna navržená Henrichem Borárosem vykazuje nápaditost při zacházení s prostorem (především s hloubkou jeviště, což umožnilo odvíjení více scén současně), atmosféru hry pak dobře dokresluje hudba Jiřího Hájka.

Být či nebýt (zvětšit)

Špinarovi se podařilo odpovídajícím způsobem přenést na jeviště původně filmový příběh, aniž by ztratil svou specifickou atmosféru či znaky náročného žánru černé komedie. Najde se zde sice několik hluchých míst, celkově však hře nechybí dynamický spád ani napětí. Inscenace Být či nebýt, vyprávějící příběh o lidech, pro něž slavná hamletovská otázka přestala být pouhou divadelní replikou, tak rozhodně stojí za návštěvu.

Petr Nagy

Být či nebýt. ND v Praze. Premiéra 24. 2. 2011. Režie: D. Špinar. Hrají: M. Donutil, M. Šplechtová, J. Dolanský, V. Postránecký, D. Matásek, F. Rajmont.