Kniha v mnohém připomíná dobrodružné historické romány, v nichž se jednotlivé nitky děje rozbíhají do všech možných směrů, aniž čtenář chápe, co mají společného. Věrny tomuto schématu se nakonec všechny postavy spojí do jednoho příběhu, nejkladnější postava zahyne, nejzápornější je potrestána a bezpráví je víceméně učiněna přítrž.

Hlavní osu románu tvoří osud rumunské dívky převezené do Londýna a přinucené k prostituci. Kolem ní se točí všechny ostatní postavy, každá určitým způsobem vychýlená a reprezentující jistý sociální typ. Příběh sám o sobě však není tak zajímavý jako způsob psaní a dojem, jaký kniha ve čtenáři zanechává. Například vyšinutý bohatý umělec - alkoholik, nezdráhající se pro své „umění” využít zločin, vstupuje na stránky knihy převážně formou novinářských rozhovorů, ve kterých se vulgárně vyjadřuje proti svým kritikům, vědom si své popularity a možnosti si takové jednání dovolit. Jiný naopak velmi neúspěšný umělec má v celém příběhu na noze sádru po těžké autonehodě jakoby na dokreslení své neschopnosti. Všechno se děje až poněkud groteskně za hranicí normálnosti.

Kniha je zajímavou koláží všech možných žánrů od deníku přes zápisy telefonických rozhovorů a televizních a novinových zpráv až po proud narušeného vědomí slyšícího neexistující hlasy. Kromě toho tvrdě a zároveň velmi sugestivně kritizuje současnou britskou politiku a veřejné služby.

Dílo lze doporučit, pokud čtenář přeskočí nechutnou úvodní citaci od Petera Sotose, spisovatele popisujícího sexuální sadisticko-pedofilní zločiny.

Markéta Jakešová

Slocombe, Romain: Lolita komplex. Překlad: A. Pflimpflová, Praha: Odeon 2010. 360 stran.

Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 7, č. 2 (46), 15.12. 2010.