Pravda, oceněný český jazykovědec si nevysloužil toto ocenění za přesné trefy do soupeřových sítí, jeho medaile spadá do škatulky „za zásluhy o stát v oblasti vědy, výchovy a školství“.

František Daneš (1919) vystudoval bohemistiku a anglistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, roku 1962 se stal docentem a o třicet let později profesorem. Ještě před dokončením studií začal působit jako vědecký pracovník Ústavu pro jazyk český AV ČR, dvakrát se v něm ujal funkce ředitele. Při odchodu do důchodu v roce 1994 jej AV ČR vyznamenala Zlatou medailí Josefa Dobrovského.

Oblast Danešova zájmu je značně široká, zabývá se fonologií, slovotvornou morfologií, sémantikou, syntaxí, stylistikou, výstavbou textu, sociologickými rysy jazyka, teorií jazyka i obecnou lingvistikou. Mezi jeho nejznámější práce patří např. Větné vzorce v češtině, Věta a text - studie ze syntaxe spisovné češtiny nebo Intonace a věta ve spisovné češtině. Podílel se rovněž na vytvoření Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost či Mluvnici češtiny 3. Svými myšlenkami navazuje na Pražskou lingvistickou školu. Jeho ve světě uznávané lingvistické publikace vycházejí dodnes.

Před rokem byla uspořádána konference na počest Danešova životního jubilea, která se setkala s velkým ohlasem u domácích i zahraničních lingvistů. Při této příležitosti byl písecký rodák oceněn nejvyšší akademickou medailí De Scientia et Humanitate Optime Meritis.

Nyní se profesor Daneš dočkal dalšího uznání, které si za svou činnost v oblasti lingvistiky bezesporu zaslouží. Je příjemné vidět, když se kromě herců, sportovců a vojáků dočkává pocty i vědecký pracovník.

Jakub Hladík

Udílení státních vyznamenání, Pražský hrad, 28. 10. 2010

František Daneš (zvětšit)

Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 7, č. 2 (46), 15.12. 2010.