Na počátku knihy je uveden citát Blaise Pascala, který zmiňuje, že nejchoulostivější věcí na světě je život. Text je rozdělen do dvou hlavních částí. První díl, nesoucí název Noční slunce, se odehrává v první polovině porevolučních devadesátých let v Brně a zobrazuje životy obyčejných lidí. Příběh je vyprávěn z pohledu Zdeňka, tělocvikáře ve středních letech, majitele fitness centra a otce od rodiny. Ten se seznamuje s hlavní hrdinkou, Kateřinou Káníčkovou, která zde vystupuje jako kontroverzní postava. Na jedné straně se snaží prosadit své literární schopnosti (což se jí později podaří), na straně druhé je vykreslena jako slečna svádějící nejednoho muže. Se Zdeňkem také prožívá bouřlivý milenecký vztah. Přestože jsou velice rozdílní, nalézají jeden u druhého vzájemné pochopení.

Druhá část s názvem Buben je vyprávěna z pohledu Kateřiny. Opakující se scény z Nočního slunce jsou tak nazírány očima ženské hrdinky, což čtenáři nabízí zajímavé srovnání. Postupně se také dozvídáme o jejích životních peripetiích. Kateřina se ve svém životě seznámila s jedním invalidním mužem, kterého sice milovala, přesto mu však dokázala ublížit takovým způsobem, že vše dospělo k tragickému konci (ten je nastíněn již v první novele). V tomto bodě se příběh začíná svým zpracováním vymykat realistickému vyprávění a přechází do jakéhosi „nadpřirozena“. Dokonce se zdá, že je příběh vyprávěn po smrti Kateřiny. Ale je-li tomu opravdu tak, to autor ponechal na posouzení čtenáře.

Přestože jsou obě části mezi sebou obsahově provázány, působí celé dílo na čtenáře poněkud nesoudržným dojmem. Domnívám se, že čtenář se může v příběhu snadno ztrácet. Závěrem bych ráda podotkla, že autorem zvolená kompozice neprospívá poutavosti knihy, neboť druhá část kazí dojem z příběhu, který se vypráví v Nočním slunci.

Hana Hudečková

Kratochvil, Jiří: Femme fatale. Brno: Druhé město 2010. 202 stran.

Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 7, č. 1 (45), 1.11. 2010.