Furth am See, typické rakouské maloměsto, z příznačné povánoční letargie nevytrhne ani brutální vražda stařečka, kvůli níž přestane jeho sedmiletá vnučka mluvit. Byla to totiž ona, kdo starého muže objevil ve sněhu. Mrtvého, s krvavým flekem místo hlavy. Vyšetřovatelem případu se tak mimoděk stává (kromě komisaře Kovacse) i psychiatr Raffael Horn.

Čteme a zjišťujeme, že ve zdánlivě klidném městečku vlastně nikdo není normální. Farář se zálibou ve vytrvalostních bězích a neustále zapnutým iPodem. Mladík identifikující se s Darth Vaderem. Psychiatr mající erekci třeba jen při pohledu na svou ženu, violoncellistku… O návštěvě psychiatra nakonec začíná uvažovat také čtenář, jenž mnohdy neví, čí je. V knize se totiž objevuje několik vypravěčů a i sám překladatel Dimter říká, že pro něj jejich identifikace nebyla snadná.

Paulus Hochgatterer je dětský psychiatr zabývající se těmi nejhoršími patologiemi a na jeho psaní je to znát. Je citlivý, všímá si detailů a zároveň je velmi precizní. Sladkost života dýchá onou tíživou, psychopatologickou atmosférou rakouských románů a přitom není křečovitá a neuvěřitelná (jak někdy bývá třeba Thomas Bernhard). Těch dvě stě padesát stran vás chytne a nepustí, dokonce hrozí, že knihu budete číst několikrát (patříte-li mezi čtenáře, kteří chtějí pochopit všechny souvislosti v textu skryté). Detektivní zápletka je jen kostrou románu, záminkou pro psaní.

Co této knize vytknout? Snad jen pár redakčních nedokonalostí (jmenuje se mlčící holčička s veverkami na bundě Katharina nebo Kateřina?). Sladkost života, to je tak trochu jiná detektivka.

Eva Marková

Sladkost života (zvětšit)

Hochgatterer, Paulus: Sladkost života. Překlad: T. Dimter. Host, Brno 2010. 251 stran.

Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 6, č. 4 (42), 29.3. 2010.