Kašpárek v rohlíku je (baby)punker a dobře ví, jak to rozbalit. Stejně jako jeho předškolní, školní i postbambinní publikum, pro něž zpívá a hraje divadlo (prý vhodné pro věkové rozmezí nula až osmdesát let). Kašpárek se nebojí říct nahlas, že jezdit se strejdou Járou v popelářském autě je daleko větší zábava než chytat na pasece žížalu.
Kabaretní skupina Kašpárek v rohlíku vznikla na loutkové scéně Jihočeského divadla, kde se před dvěma lety potkal režisér David Dvořák s hudebníkem Ondřejem Pečenkou (Folk3mail) a budějovickými herci. Úspěch plodu jejich spolupráce je přiměl zvěčnit Kašpárkovy hity a skeče na dlouhohrající desce. Ke spolupráci získali několik výrazných muzikantů – třeba Davida Kollera, Márdiho z Vypsané fixy nebo Blanku Šrůmovou, jejichž projev dodal Pečenkovým folkovějším náladám další rozměr.
Mediální pozornost si deska Bejbypank (2007) získala během letních festivalů – Kašpárek v rohlíku na nich rozbíjel vlastní stan a vedle obrovské postele skýtající prostor pro polštářové války patřili k jeho hlavním atrakcím Márdi, Koller, Milan Cais (Tata Bojs) a hejno dětí v molitanových čírech. Na druhou desku Kašpárek forever (2009) už si mohli tvůrci z přehršle spolupráce dychtivých hudebníků vybírat. Tonya Graves (Monkey Business), Radek Banga (Gipsy.cz) nebo Lenka Dusilová propůjčili své hlasy písničkám s přidrzlými texty, na jejichž tvorbě se leckdy sami podíleli. Kašpárek za jejich asistence pojal do své široce otevřené náruče celou škálu babystylů, nejen punk.
Ve většině článků, které se o Kašpárkovi doposud napsaly, byla zdůrazňována binární opozice Patrasová – Kašpárek, odpovídající vztahu prosté – rafinované. Při vší snaze se tomuto srovnání nelze vyhnout, neboť tvorba růžové Dády představuje všechno to, čím skupina alternativních umělců není: přeslazenost, ukníkanost, cenzuru prvků pro mravní vývoj nevhodných. Kašpárkův Márdi v písni Stádo krav klidně zpívá o lysině, již na hlavě postavy vytváří nenažraní turové: „plaší se schválně na pleši / když se s holkou peleším“. Jak pojem pelešení chápe dětské publikum, není tak úplně zřejmé, ale Kašpárek v rohlíku odmítá jeho existenci zastírat. V podobném duchu se nese Angelina Jolie: „Ta holka na plakátu, co tak bere tátu“ se stane novou třídní učitelkou hocha, který je nyní motivován konečně se naučit číst.
Písně tohoto uměleckého uskupení se nesnaží dítě a jeho dětský svět idealizovat. Raubíři tu zlobí jako v Želvách, coveru Pretty Fly od Offspring, o neposedném klukovi, který zmastí, na co přijde („Máma nemá sil / prej jsem se neumyl / no a táta, ten by se ze mě oběsil / to se jen tak dětem říká / hej hej, jsem roztomilej“), pletou si pomeranče s mandarinkami, chodí do spíže tajně loupit povidla, počítání jim moc nejde a vůbec, co by se učili, když špatné známky zaručí, že se budou mít tak skvěle jako strejda Jára, popelář. Dále v coveru Should I Stay Or Should I Go od Clash s nadšením praktikují akt čůrání, víc než nablblá bárbína je zajímá, jak je hustá mléčná dráha, a svými neutuchajícími otázkami přivádějí rodiče k povzdechu „hají, hají, hají, kde se (děti) vypínají?“.
Babypunk, podobně jako punk dospělácký, není univerzálním uměním. Jistě se najdou děti i rodiče, kteří mu na chuť nepřijdou a raději si pustí Svěráka s Uhlířem či Skoumala, kteří ve sféře dětské hudební tvorby představují usedlejší, byť velmi kvalitní veličinu. Raubíři ovšem pogují v kotli s Kašpárkem.
Ema Stašová
Čůrej
Čůrej sem a čůrej tam,
čůrej jako velkej pán.
Ve stoje i za běhu,
žlutý srdce do sněhu.
Každej se rád vyčůrá
zadara i za bůra.
Čůrej sem, sem, sem,
čůrej dovnitř, čůrej ven,
řekni mi, kam čůrat mám,
já se ti tam vyčůrám.
Ať jsi s partou nebo sám,
čůrej sem a čůrej tam.
Ať seš velkej nebo malej,
do sklenice vodu nalej,
ten kdo hodně vody lemtá,
přečůrá i prezidenta.
A když nevíš kudy kam...
Čůrej doma, čůrej v metru,
jen nečůrej proti větru!
Malí jistě nevinný,
můžou čůrat do plíny
Ať jsi s partou nebo sám,
čůrej sem a čůrej tam.
Čůraj Češi, čůraj Němci,
hodně tupí vytlemenci,
někdy kýbl, někdy deci.
Na dnešek mám dobrej plán.
Čůrat sem a čůrat tam.
Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 6, č. 3 (41), 12. 1. 2010. (11. 12. 2009, 12:00)