Těžko popisovat děj zcela bezdějového filmu. Parta bývalých spolužáků, kteří už na střední nevěděli, co chtějí, ani kam svůj život směrovat. A jak jejich život vypadá po pár letech? Stejně uboze a bezcílně se potulují po Praze, od níž si tolik slibovali, mění partnery i sexuální orientaci vůbec, zahýbají si, prolévají potoky slz nad zpackanými vztahy, nadávají, stěžují si, utápí žal v alkoholu (to jim jde nejlépe), „baví“ se na diskotékách, žárlí, řeší nesmysly, mrhají životem. Po bouřlivé noci teprve ráno zjišťují, s kým zrovna sdíleli lože, a zase se otravují v práci.

Film je natáčen jakoby ve stylu dokumentu, plný prázdných dialogů, mimořádně trapných scén, dlouhých komentářů k vlastnímu životu; kamera se nepříjemně třese. Prázdný obsah nevyplňují ani náznaky vtipných hlášek, které by poněkud zkrátily čas. Nakonec mě ale potěšilo, že navzdory modernímu trendu obsahoval film méně perverzních scén, než bych předpokládala.

Pojítkem všech osudů je prázdnota, zklamání a zoufalství. Co se tedy nedá filmu upřít, je velká míra reálnosti popisovaných vztahů a příběhů. Také název výborně odpovídá obsahu – rozhodně se nesnaží nic maskovat. Bohužel nuda provázející celý film, která hraničí takřka s utrpením, dalece převyšuje (a tím i zastírá) klady, které by snad snímek mohl mít. Závěrečné titulky jsem očekávala už od poloviny filmu.

Tedy pokud se rozhodnete na Zoufalce vypravit, vyberte si ozkoušené kino s nejměkčím možným posezením, protože podle mého osobního výzkumu se pohodlnost židle nepřímo úměrně snižuje se vzrůstajícím počtem minut. Ale možná vás naopak zaujme koukat na opravdu realisticky pokažené životy.

Magdaléna Hanušová

Zoufalci (2009, 97 minut)

Režie: Jitka Rudolfová

Hrají: Simona Babčáková, Jakub Žáček, Zuzana Onufráková, Václav Neužil, Pavlína Štorková, Michal Kern

http://i.idnes.cz/09/103/c460/TT2e9df4_Zoufalci_Vizual.jpg

Zoufalci

foto: Magdaléna Hanušová
(přidal uživatel magdalena.hanusova)

Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 6, č. 2 (40), 4. 1. 2009.