Březnová demonstrace Za Česko kulturní vzbudila v médiích ohlas, na MK ČR už méně. Neodradilo to stejnojmennou iniciativu od dalších aktivit?

Libuše Bělunková: Naopak, iniciativa sílí. Přibývají organizace a jednotlivci ze všech druhů umění. Mlčení MK přesvědčilo i ty nejopatrnější kolegy, že je potřeba jednat. Vznikl program a manifest, jejich základní požadavky jsou – dorovnání grantů v oblasti Kulturních aktivit pro rok 2009 u všech okruhů na úroveň roku 2008; dialog ministerstva kultury s představiteli české živé kultury, naplňování Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007–2013 schválené vládou ČR v květnu 2006; vznik Rady pro umění; jedno procento ze státního rozpočtu ČR do kultury. V květnu bude nejen v Praze festival na podporu živého umění, pro nějž, mimochodem, hledáme dobrovolníky.

Pomohly vám návrhy ministra kultury Jehličky, nyní již tedy ministra v demisi, na řešení úbytku peněz od státu („zvažovat sjednocení titulů, vzájemnou podporu redakcí, rozšíření počtu předplatitelů, snížení periodicity vydání“)?

Miroslav Balaštík: Nedokážu si představit, jak by se mohly spojit časopisy, které po léta budují vlastní okruh přispěvatelů a mají odlišný pohled na literaturu. Co to je vzájemná podpora redakcí nevím a rozšíření počtu předplatitelů, to je jako kdyby vám někdo poradil: nebuďte chudí. O to se přece pořád snaží každý časopis, a jestli pan ministr ví, jak toho docílit, ať nám to řekne a nemusí pak rozdávat vůbec žádné dotace. Ke snížení periodicity během roku nemůžete přistoupit, pokud si chcete udržet předplatitele. Ti mají zaplacen určitý počet čísel, a pokud je nedostanou, zákonitě přestanou časopis odebírat a budou se pochopitelně domáhat vrácení části předplatného. Návrhy pana ministra se v podstatě vylučují.

Libuše Bělunková: To jsou nekoncepční rady. Spoustu z nich jsme dávno udělali, ale jsou to záplaty, žádná řešení. Děsí mě evidentní ministrova neznalost problému: rozšíření počtu předplatitelů za těchto podmínek?! Kdyby s námi mluvil, dozvěděl by se, co lze a co nelze, co jsme zkoušeli a co ne, a snad bychom našli důstojné řešení.

Vyvolává ve vás vidina předčasných říjnových voleb naději?

Miroslav Balaštík: Nedokážu si představit horší stav, než je ten současný, takže jsem opatrný optimista.

Libuše Bělunková: Politika se nemění, naději ve mně vyvolávají sílící občanské aktivity. Budeme to muset změnit zdola. Takže – přidejte se!

Ema Stašová

Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 5, č. 5-6 (37-38), 11. 5. 2009.