Jak se vyjádřil sám Straka, Kostel v mlze je jakýmsi třetím dílem triptychu, jehož první dvě části tvoří prozaicko-básnické knihy Hotel Bristol (2004) a Město Mons (2005). Vytváří tak souvislý proud básnické řeči, která v existenciálně laděných lyrických textech pozoruje, prochází a prostupuje svět obklopující básníka. A ten je – šedivý.

„Kostel v mém rodném městě, kolem kterého právě procházím, není pro samou mlhu naprosto vidět. Zmizel v ní, stejně jako všechno v této chvíli.“ Takto začíná úvodní báseň, která nese stejný název jako celá sbírka. Ona neprostupná mlha bezčasí, do níž je vnořen jablonecký kostel, se postupně přelívá časem (od listopadu 1987 do listopadu o 20 let později) i prostorem, pohlcuje a krade.

Tomu odpovídá i ladění Strakovy poetiky: silná prozaizace, absence formálních ozdůbek, sdělnost; ale také beztvarost, neuchopitelnost a statičnost. Přestože časově kniha objímá dvě dekády, nic zásadního se v jejím průběhu nemění (srov. začátek druhé básně Listopad 1987: „Důsledně se držíme původních představ / jsme jimi doslova posedlí / večery, které nemají konců / prohlásíme už předem za odepsané“ a poslední báseň Bílá mlha: „Cihlový kostel. / Sepjaté ruce. / Lavice, kde sedíš. / Bílá mlha, která tě už neopustí. “). Všudypřítomná statičnost vyžaduje dynamické čtení: čtenář, který přistoupí kVtéto knize s myšlenkou „pobav mě“, bude zklamán. Ze Strakových textů se dá nejvíce vyčíst, přistoupíme-li k nim kontemplativně. Na Kostel v mlze je třeba se naladit a připravit.

Poslední kniha smíchovského knihovníka nabízí v barvách sépiových skutečnost prožívanou elegicky, tedy s pohledem upřeným do minulosti, což v teplých jarních dnech zamrazí. Ale je to po čertech dobrá sbírka.

Ondřej Hanus

Straka, Josef: Kostel v mlze. Cherm, Praha 2008. 160 stran.

Josef Straka: Kostel v mlze

http://www.czlit.cz

foto: ondrej.hanus