Hořké moře má tři hlavní hrdinky, z nichž každá je vypravěčkou jednoho ze tří oddílů knihy, a několik hrdinek vedlejších. Jistě, objevují se i mužské postavy, ale ty vesměs hrají podružnou roli a hlavně – nedozvídáme se dočista nic o jejich pocitech, myšlení. Zkrátka jen jsou zmíněny, musí být, protože jinak by v příběhu byla prázdná místa…

První z žen, Marie, je neodlučitelně spjata s rodným domem – ten ji ničí, vysává její energii, přivádí ji na pokraj šílenství. Nemůže se ho zbavit, nejde to ani po smrti matky. Vlastníma rukama se jej pokouší rozebrat, aby se konečně osvobodila… Snad to, co pro Marii znamená dům, v Aniele vyvolává vzpomínka na zmodralý ukazováček mrtvé kamarádky (či snad milenky?), k němuž se v myšlenkách neustále vrací. Vyrovnaněji než zbývající dvě hrdinky působí Jakuba, žena trpící zvláštní nemocí – neschopností zapamatovat si lidské tváře…

Osudy všech žen se proplétají, ony po sobě vzájemně různým způsobem touží, přesto se spíše míjejí, než potkávají. Minulost střídá minulost ještě vzdálenější, potom zase současnost a ich-formu er-forma. V orientaci nám částečně pomáhají názvy jednotlivých kapitol. Bohužel ani zdaleka ne dostatečně.

Každý z příběhů začíná relativně racionálním vyprávěním, má zprvu i zajímavý děj, postupně se však dostává do sfér iracionálních, neuchopitelných, nezvládnutelných. Setkáváme se s pocity hrdinek, zvláštní imaginací transformovanými na fyzické prožitky a vizuální vjemy. Střídá se reálné s nereálným. A ještě nereálnějším. A ještě víc. A ještě, je-li to možné. Jako by autorka zkoušela, kolik čtenáři vydrží. Některé absurdní fantastické motivy bychom snad mohli nazvat vianovskými, mají s nimi cosi společného, ovšem jejich užití autorkou absolutně nepovažuji za šťastné.

Eva Levorová

Katalpa, Jakuba: Hořké moře. Paseka, Praha 2008. 288 stran.

Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 5, č. 5-6 (37-38), 11. 5. 2009.

Jakuba Katalpa: Hořké moře

www.paseka.cz

foto: eva.levorova