WEB UKONCIL PROVOZ. TOTO JE ARCHIV. NENI MOZNE SE PRIHLASOVAT.

Litenky

Kouzlo Elíšiných očí

Timothée de Fombelle uzavírá ságu Tobiáše Lolnesse
Markéta Holanová

Psát o druhém dílu čehokoli je tak trochu nevděčná práce. Musíte připomenout díl první, nevyhnete se odkazům na děje minulé. Život ve větvích, první díl Tobiáše Lolnesse, se v Čechách objevil loňskou zimu. Knihu předcházela skvělá pověst a slovutná ocenění, v prosinci zavítal do Prahy i sám autor, aby ji představil. Téměř po roce se příběh Stromu a jeho obyvatel uzavírá.


V tuto chvíli přichází na řadu již zmíněné odkazy k první knize. Tobiáš Lolness měří asi dva milimetry a je jedním z obyvatel Stromu. Kvůli mocenským čachrům jsou jeho rodiče zadrženi a Tobiáš musí svůj domov ve větvích opustit. Jeho cesta vede až ke kořenům Stromu, mezi Sloupané, kteří žijí v trávě. Na konci prvního dílu stojí Tobiáš před zásadní otázkou – zůstat mezi Sloupanými, bez rodiny, bez minulosti, nebo se pokusit získat vše zpět, nebo zachránit rodiče, milovanou Elíšu a pokusit se odvrátit katastrofu, která začíná hrozit celému Stromu.

Všechno má svůj čas, v tuto chvíli přišel ten Tobiášův. Je také potřeba zodpovědět všechny otevřené otázky z minulosti. De Fombelle tak činí s grácií a lehkostí. V podobě retrospektivních vsuvek připlouvají zapomenuté odpovědi z dávných časů a naprosto organicky zapadají do vyprávění.

Timothée de Fombelle výtečně pracuje s váhou vzpomínky a plynutí času. Za každou větou slyšíte tichý zvuk kyvadla, které každou vteřinou odkrajuje čas. Chvíle, které jsou, byly a už nikdy nebudou. A jediné místo, kde zůstanou, jsou vaše vzpomínky.

De Fombellovi se podařil úžasný kousek – v přesném poměru zkombinovat patos a zároveň lehkost, vtip a zásadní etické otázky, a to tak, aby oslovil nejen děti, ale i jejich rodiče.

"A skupinka schovávající se uprostřed Amenových lesů měla dost důvodů, aby vyčarovala z jídla kouzlo: rodiče, prarodiče, vnučka, přítel, kterého jsme už v duchu pochovali, dobrý chléb, vzpomínka na nepřítomné, smíření, oheň v krbu, někdo dosud přesvědčený, že stráví Vánoce o samotě, sníh v oknech, křehkost štěstí, Miina krása, společné vzpomínky a klobása. Je neuvěřitelné, co všechno se poskládá do světnice tak malé, že by se do ní nevešla ani beruška."

Markéta Holanová

de Fombelle, Timothée: Elíšiny oči. Překlad: D. Janderová. Ilustrace: F. Place. Baobab a GplusG, Praha 2008. 296 stran.

Tobiáš Lolness

Tobiáš Lolness (zvětšit)

Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 5, č. 1 (33), 24. 11. 2008.

(7. 11. 2008, 12:00, přidal uživatel marketa.holanova)

Související články

Debata k článku


© Literární novinky 2004 - 2012 | ISSN 1804-7319 | redakce | mapa stránek
Prostor poskytuje: eldar.cz, web klokánek