Srovnání s autorovým nejslavnějším dílem Naivní. Super je nevyhnutelné. Výchozí bod obou románů je totiž prakticky stejný. Hrdina po banální události (prohra v kriketu, pád z kola) ztrácí zájem o svůj dosavadní život. Obě postavy nastalou situaci řeší svérázně a radikálně.

Bezejmenný hrdina románu Naivní. Super opouští univerzitu a kupuje si hračku, kterou zná už od dětství - zatloukačku. Pro Andrease Dopplera je východiskem variace pravěké společnosti lovců a sběračů, a tak odchází od ženy a dětí do lesů kdesi nad Oslem. Jeho cílem je být sám, což se ovšem nedaří, jeho okolí se plní více či méně bizarními figurkami (losí mládě, zloděj Roger). Hrdina proto opouští přeplněný les a vydává se hledat nové místo. „A naše malá karavana je na cestě z Norska a do zbytku světa. Jdeme východně. Prolovíme se a prosbíráme k jiným lidem. Které možná budu mít raději než lidi, co bydlí tady, anebo taky ne.“

Loe je výborný vypravěč. Jednoduchými, údernými větami se mu daří držet spád děje, a to i v úvahových pasážích. Dopplerův příběh tvoří drobnější vypointované úseky, které dokáží velice dobře pobavit a jejichž schopnost přesně pojmenovat problém někdy až zamrazí.

Síla románu Naivní. Super spočívá mimo jiné v životnosti fikčního světa vytvořeného textem. Doppler i přes nepopiratelnou vypravěčskou zručnost na mnohých místech tuto životnost ztrácí, a především díky bizarním postavám působí jako vykalkulovaný konstrukt. To, že se přátelíte s pětiletým chlapcem a soutěžíte v tom, kdo viděl více zvířat, je zkrátka důvěryhodnější (a v kontextu působivější), než že s losem hrajete pexeso.

Markéta Holanová

Loe, Erlend: Doppler. Přeložila Kateřina Krištůfková. Vakát, Brno 2007. 132 stran.

Erlend Loe - Doppler (zvětšit)