Těch knih by bylo asi víc. A také komiksů. Možná to zní divně, ale náš

komiksový nádražák Alois Nebel by asi byl trochu jiný, kdybych se nedostal

ke Čtyřlístku nebo k Rychlým šípům. Ale první skutečně revoluční knihou pro

mě asi byli Škvoreckého Zbabělci. Četl jsem je v šestnácti a přes noc si je

zamiloval. A druhý den jsem na ně zkoušel balit jednu spolužačku. Neúspěšně

a trapně. Znala je už dávno. Nedávno jsem si Zbabělce přečetl podruhé. Jisté

je, že u Škvoreckého dodnes obdivuju ostrost dialogů. Ty střihy. Ten spád. I

to téma.

LitENky č. 5/25, roč. 2006/2007