V polovině prosince (12. a 13. 12. 2006) byla příznivcům soudobého moderního tance, a tedy návštěvníkům divadla Ponec nabídnuta premiéra druhého projektu taneční skupiny DOT 504. Lenka Ottová, umělecká vedoucí této přejmenované a již ne amatérské, ale profesionální taneční skupiny (dřívější název Domino Dance Company), překvapila a představila velice kvalitní dílo.Po oba večery se společně s Purity představilo i dílo rakouské choreografky Helene Weinzierl Duo para ella >>>comida para dos, které tento večer zahájilo. Poté přichází premiérové představení

Taneční prostor zaplňují těla lačnící po extrémním vyčerpání. Přechází z extrému do extrému. Střídá se adrenalin s meditací. Pro někoho je to pocit uspokojení a zadostiučinění, pro druhé začátek lability. Sledujete těla. Jsou to těla tvořící společně s duší osobnost, nebo to jsou těla - pouhá hmota - potřebující neustálý pohyb?

Třicetiminutové představení přináší kromě hledání odpovědi na tuto otázku několik audio-vizuálních experimentů. Obvykle před začátkem představení vstupujete do rozsvíceného hlediště, posadíte se, koukáte do temna na jevišti a čekáte, co přijde. DOT 504 tentokrát zahájil netradičně. V hledišti je přítmí a na jevišti nasvíceno zajímavě, až nepřirozeně zkroucené tělo, které je omotáno jakýmsi provazovým žebříkem a připevněno ke stropu divadla. Houpe se, dýchá, ale je nenápadné. Čeká na ten pravý okamžik, aby se více rozhoupalo a rozeběhlo tak celý taneční příběh. Hra světel hned od začátku symbolizuje nekonečný kruh a těla náročně běhající neustále dokola jen potvrzují základní linii díla. Nejde tu o žádné popisné dění. Jde o pocity. Jde o fyzické vyčerpání a následné zklidnění. Přicházejí vtíravé myšlenky. Člověk by si vystřelil mozek, aby se jich zbavil… Ale tělo je rychlejší než samotné myšlenky… Zaznívají alikvotní tóny jedné z tanečnic, která se na určitou dobu mění v naříkající bytost. Svázanost postupuje z člověka na člověka. Energie jednomu ubývá, ale druhý jí nabývá.

Na laika může celá choreografie působit jako nic neříkající zmatek, ale k mému překvapení Lenka Ottová Purity důkladně promyslela. Nenašla jsem moc chybných prvků, které by narušily linii představení. Téměř každý symbol zapadá do celku. Otázka se setkává s odpovědí. Na pohyb odpovídá pohyb, pryč je komerční klišé choreografky vlastnící jednu z největších soukromých tanečních škol v Praze (odpolední škola pro veřejnost).

Na konci mi zůstává jen otázka: Proč Purity? Čistota? Čistokrevnost? Průzračnost? Nevinnost? Ryzost? Sytost?… Které slovo je to správné? Snad čistota a protančení se k samotné čistotě těla? Nebo sytost, kdy se dostáváme až k určité míře nabažení se? Všechna synonyma sice označují pocity, které vám během představení problesknou v myšlenkách, ale… Nevím jestli je úplně vhodné abstrakci, kterou Purity jsou, podtrhovat ještě mnohovýznamovým názvem. Ale Purity zde asi může znamenat úplně všechno, co jsem vyjmenovala. Pak mi začíná zapadat i poslední kostka chybějící k dokonalosti díla.

Že by s mutovanou taneční skupinou přišla i změna ze strany choreografky? Jestli bude DOT 504 postupovat touto cestou, tak si jejich další projekty nenechám ujít.

LitENky č. 3/23, roč. 2006/2007