Tento festival pořádá (pod záštitou Václava Havla) organizace Člověk v tísni již od roku 1999. Od té doby se úspěšně etabloval v povědomí nejen české veřejnosti. Letošní ročník navíc podpořili i ministr kultury Vítězslav Jandák a primátor hlavního města Prahy Pavel Bém. Jeden svět patří k nejvýznamnějším festivalům s touto tematikou v Evropě.

Osmý ročník, jehož pražská část vyvrcholila 9. 3. 2006 slavnostním předáváním cen, se poté přehoupl do své regionální fáze a rozjel se do dalších třinácti českých a moravských měst.

Návštěvník (z) jednoho světa

Už po uzavření pražské části můžeme říct, že letošní ročník byl svou návštěvností rekordní. „Do sedadel zasedlo za osm dní 32 tisíc lidí, což je o 12 tisíc víc než loni,“ říká tiskový mluvčí Jednoho světa Filip Šebek. Vstupenky na řadu filmů byly vyprodány a rezervovány už několik dní dopředu. Avšak ani ti, kdo si nestihli lístek zakoupit, neostrouhali. Na webu české televize měli možnost zhlédnout několik vybraných filmů a ukázek on-line. Této alternativy podle dosavadních údajů využilo dalších zhruba 20 tisíc lidí.

Filmový festival Jeden svět není jen sezónní záležitostí a filmy na něm prezentované budou mít diváci možnost zhlédnout i nadále na dokumentárních pondělcích v kině Aero, v rámci mediální spolupráce s Českou televizí či projektu Jeden svět na školách.

Ceny letos předané

Celým festivalem se výrazně táhla tematická linka zaměřená na práva žen. Odrazilo se to i v oceněních. Cenu Rudolfa Vrby, která má vyzdvihovat především uchopení tématu z filmařského hlediska, udělila letos porota dokumentu Čečenská pohlednice od švýcarského režiséra Erica Bergkrauta. Film prostřednictvím Čečenky Zainap komentuje nikdy nekončící genocidu v její zemi. Cenu primátora hlavního města Prahy obdržel krátký dokument Můj milý muslime od německé režisérky Kerstin Nickigové. Ten vypráví osobní příběh čečenské uprchlice a její rodiny. Hlavní cenu (ministra kultury České republiky) získal film My zdes, ve kterém slovenský dokumentarista Jaro Vojtek sleduje příběh dvou kazašských rodin vracejících se s ideály na Slovensko, do země svých rodičů.

(tve)