Jakå je první kniha mých vzpomínek? - Antonín Jelínek

AntonĂ­n JelĂ­nek
( pavel.janacek)
Byla to knížka o čertíkovi, který se jmenoval MARBULÍNEK.
Na jeho příhody a na autora se už nepamatuji, ale podobu té postavičky mám stále v paměti.


Do ankety LitENek tentokrát odpověděl:
ANTONÍN JELÍNEK,
literĂĄrnĂ­ historik




Litenky č. 1/11, roč. 2004/2005
(24. 8. 2004, 12:00)

článek na adrese: http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-619

Jakå je první kniha mých vzpomínek? - Viktor Fischl

Připravily Jana Vodehnalová a Veronika Kredbová
( pavel.janacek)
Do ankety LitENek tentokrát odpověděl:
Viktor Fischl, spisovatel, laureĂĄt Seifertovy ceny 2004.
Jako desetiletý kluk jsem četl knížku Srdce od italského autora Edmonda de Amicis.
Já jsem byl nezmar a postrach knihovnic, protože jsem hodně moc četl.


Do ankety LitENek tentokrát odpověděl:
Viktor Fischl,
spisovatel, laureĂĄt Seifertovy ceny 2004.



Litenky č. 2/12, roč. 2004/2005
(4. 11. 2004, 12:00)

článek na adrese: http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-725

Jakå je první kniha mých vzpomínek? - Karel Šiktanc

Na anketní otázku LitENek tentokrát odpověděl Karel Šiktanc, básník
Miroslava Kazdová, Štěpánka Pašková
( miroslava.kazdova)
Těch je moc. Ale teď mě napadá - řekl ji i Seifert náhodou, když se ho někde ptali, ale neříkám to proto, že to zmínil on - de Amicisovo Srdce. Byl tam kluk na stromě a něco vyhlížel a mně to připadalo tak krásné, a nevím ani proč.


LitENky č. 3/13, roč. 2004/2005
(31. 12. 2004, 12:00)

článek na adrese: http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-820

Jaká je první kniha mých vzpomínek? - Jiří Kamen

Jiří Kamen
( pavel.janacek)
Na otázku LitENek tentokrát odpověděl spisovatel JIŘÍ KAMEN.
Knihy na mě zapůsobily už v období, kdy jsem ještě neuměl číst. Z té doby se v mé paměti proplétají ilustrace z knihy "Máňa na roztrhání" (autora jsem zapomněl) a fantastické výjevy z výtvarného doprovodu knihy Vladimíra Babuly "Signály z vesmíru", kterou má starší sestra dostala někdy v polovině padesátých let v kolínské knihovně coby nejpilnější čtenářka. V té vzpomínce se spojují obrázky, na kterých dámy lehce ovanuté krajkovými spodničkami s výrazně namalovanými rty a ve střevíčcích na jehlových podpatcích popíjí šampaňské s postavami vznášejícími se v beztížném prostoru ve vesmírných stanicích a na jejich nádvořích (pozdější interpretace: architektura spíše připomíná Atlantidu). Babulu jsem později zkoušel číst: bez těch dam to byla nuda.
Už jako čtenář jsem byl velkým příznivcem edice Knihy odvahy a dobrodružství z nakladatelství SNDK: Ransome, Dumas, Stevenson, Cooper atd. Zajímal jsem i o verneovky a mayovky. Mayovky v mém jinošském věku nesměly v Čechách vycházet, ale každé pondělí se objevovaly za výkladní skříní kolínského antikvariátu pana Straky. Byl to fascinující pohled: výkladní skříň na náměstí v obchodu v podloubí barokního domu plná dobrodružné literatury z první republiky. Spousta knih s Burianovými ilustracemi, s obálkami naznačujícími ta největší tajemství.
Zážitek s lehkými dámami byl tedy vytěsněn dobrodružstvím.
Kolem patnåctÊho roku vťak můj zåjem o dobrodruŞný Şånr poklesl.


Na otázku LitENek tentokrát odpověděl:
JIŘÍ KAMEN, spisovatel


Litenky č. 4/14, roč. 2004/2005
(7. 3. 2005, 12:00)

článek na adrese: http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-916

Jaká je první kniha mých vzpomínek? - Zdeněk Svěrák

Zdeněk Svěrák
( veronika.kredbova)
Na anketní otázku LitENek tentokrát odpověděl:
Zdeněk Svěrák, spisovatel a herec
PrvnĂ­ knihou mĂ˝ch vzpomĂ­nek jsou Zvířátka a PetrovĹĄtĂ­. VypĹŻjčil jsem si je v ŞåkovskĂŠ knihovně na tři měsĂ­ce. Za tu dobu jsem je ale skoro ani nestihl celĂŠ přečíst, byl jsem totiĹž teprve v prvnĂ­ nebo ve druhĂŠ třídě a jeĹĄtě mi dělalo problĂŠmy pochopit, Ĺže „p“ a „a“ je „pa“.


Na anketní otázku LitENek tentokrát odpověděl:
Zdeněk Svěrák, spisovatel a herec


LitENky č. 5/15, roč. 2004/2005
(11. 4. 2005, 12:00)

článek na adrese: http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-985

Jakå je první kniha mých vzpomínek? - Svatava Antoťovå

Na anketnĂ­ otĂĄzku LitENek tentokrĂĄt odpovĂ­dĂĄ:
Svatava Antošová, básnířka a spisovatelka
( pavel.janacek)
První knížku, kterou jsem kdy přečetla, napsal Ondřej Sekora a jmenovala se Knížka Ferdy Mravence. Pamatuji si ji proto, že jsem se kvůli příběhům mravenečka s puntíkovaným motýlkem naučila číst o rok dříve, než jsem se dostala do spárů učitelek. Psal se rok 1962 a mně bylo pět. Do té doby mi z knih četli rodiče, ale protože jsem se chystala do nemocnice na operaci, naučila mě maminka číst. Byla to moje "dětská bible". Působila na mě tak mocně, že jsem se na tom nemocničním lůžku převtělovala do všech těch hmyzích potvor, které na stránkách defilovaly, jakobych si prodělávala nižší vývojová stadia svého života. Když jsem se pak vrátila domů a pobíhala po zahradě, prožívala jsem jakési "poferdovské" klišé - po přečtení knížky asi obvyklé: nezašlapávala jsem mravenečky, ani je jinak nemučila. Byli to kámoši a každý mohl být Ferda. S oblibou jsem také pozorovala listy obalené zelenými mšicemi. Z knížky jsem si pamatovala, že pro mravence to byly "krávy", tedy vítaný zdroj potravy - tehdy ovšem ještě bez BSE. Jejich "mlíčko" jsem se ale přesto pít neodvážila.


Litenky č. 1/17, roč. 2005/2006
(7. 11. 2005, 12:00)

článek na adrese: http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-1271

Jakå je první kniha mých vzpomínek? - Jan Vodňanský

Připravila Helena Hollová
( helena.hollova)
Do ankety LitENek tentokrát přispěl:
Jan Vodňanský, båsník a divadelník
Tak asi vůbec první knížku jsem nečetl, ale byla mi čtena. Jako předškolák jsem ještě moc číst neuměl, ale už - alespoň v mém případě - mi literatura procházela žaludkem. Maminka totiž vypozorovala, že sním mnohem více, když se mi k jídlu čtou pohádky, a tak to obvykle praktikovala vždy v čase večeře.
Já jsem si pak po úspěšném najedení za odměnu prohlížel ty nádherné ilustrace Jiřího Trnky k Českým pohádkám, neboť právě o tuhle knihu se jednalo. Sotva jsem se naučil číst "na vlastní oči", tak jsem skočil od pohádek rovnou k literatuře pro dospělé. Mojí nejoblíbenější knihou se poté stali Psohlavci od Aloise Jiráska a v nich zejména taková dramatická místa jako poprava Jana Koziny na plzeňském náměstí atd.
Zkrátka svět dospělé literatury mě záhy pohltil. K pohádkám se vracím
až teď, a když je nečtu, tak je alespoň píšu.



Připravila (hol)


LitENky č. 4/19, roč. 2005/2006
(20. 12. 2005, 12:00)

článek na adrese: http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-1334

Jakå je první kniha mých vzpomínek? - Jan Balabån

Připravila (lds)
( lenka.dombrovska)
Na otĂĄzku LitENek odpovĂ­dĂĄ:
Jan Balabán, spisovatel, publicista, překladatel
To je těžkĂĄ otĂĄzka. Byl jsem totiĹž vĂĄĹĄnivĂ˝ čtenář a přečetl jsem snad jiĹž v dětstvĂ­ celĂŠ dětskĂŠ i dospělĂŠ oddělenĂ­ LidovĂŠ knihovny v Ostravě HrabĹŻvce. Ale kterĂĄ byla prvnĂ­? Určitě něco z dobrodruĹžnĂ˝ch knĂ­Ĺžek – knihy Eduarda Ĺ torcha, foglarovky, verneovky, později Jacka Londona. KdyĹž dnes čtu knihu TulĂĄk po hvězdĂĄch (J. Londona), čtu ji stĂĄle dětskĂ˝ma očima.

LitENky č. 5-6/20, roč. 2005/2006

(7. 4. 2006, 12:00)

článek na adrese: http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-1502

Jaká je první kniha mých vzpomínek? - Luděk Munzar

Připravila (haj)
( zuzana.hajickova)
Na anketní otázku LitENek tentokrát odpověděl: Luděk Munzar, herec a spisovatel
Tak to je má první školní čítanka Poupata s krásnými kresbami od paní Fischerové-Kvěchové, které pak byly tolik kritizované komunisty.


(11. 10. 2006, 12:00)

článek na adrese: http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-1680

Jaká je první kniha mých vzpomínek? - Jiří Hájíček

Připravila (jk)
( jana.kacovska)
Na anketní otázku LitENek tentokrát odpověděl Jiří Hájíček, prozaik
Nedokážu si přesně vzpomenout na první knihu, ale jedním z raných zážitků bylo listování (potají) v Sienkiewiczově knize Quo vadis. Ve starém vydání po prarodičích, na které jsem dosáhl v rodinné knihovně v obýváku, mě tehdy zajímaly černobílé ilustrace nahých antických (především ženských) těl a také hrůzostrašné obrázky lvů, kteří v aréně trhali na kusy nebohé křesťany. Takže ne zážitek z textu, ale z ilustrací, ze kterých jsem si domýšlel příběhy...


Na anketní otázku LitENek tentokrát odpověděl Jiří Hájíček, prozaik


LitENky č. 2/22, roč. 2006/2007

(21. 11. 2006, 12:00)

článek na adrese: http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-1766

Jakå je první kniha mých vzpomínek? - Vladimír Binar

Připravila (hes)
( helena.sellnerova)
Na anketní otázku LitENek tentokrát odpověděl: Vladimír Binar, spisovatel a literární historik
NejmilejĹĄĂ­ knihou mĂŠho dětstvĂ­ byl slabikář Poupata, protoĹže to byla prvnĂ­ kniha, kterou mi dal dědeček a v mĂ˝ch pěti letech mě z nĂ­ učil číst. Ta mi otevřela cestu ke KĂĄjovi Maříkovi, MladĂŠmu hlasateli, RychlĂ˝m ĹĄĂ­pĹŻm, HochĹŻm od Bobří řeky, SkautovĂ˝m dobrodruĹžstvĂ­m na cetě kolem světa… Po padesĂĄti letech jsem tento slabikář začal shĂĄnět, ale doteď se mi to nepodařilo. VĂĄĹže mě k němu řada vzpomĂ­nek.


LitENky č. 4/24, roč. 2006/2007
(10. 1. 2007, 12:00)

článek na adrese: http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-1842

Jakå je první kniha mých vzpomínek? - Emil Hakl

Připravila (jk)
( jana.kacovska)
Na anketní otázku LiTENek tentokrát odpověděl: EMIL HAKL, prozaik a básník
První kniha mých vzpomínek, když vyloučím plejádu knih pohádkových, z nichž
každá by stála za pořádně tučnou vzpomínku, je Dětská encyklopedie Bohumila
Říhy a Vladimíra Fuky. Zásadní životní hesla v ní byla řazena abecedně a
její pojetí předjímalo, ač vydána Státním nakladatelstvím dětstké knihy v
roce 59, nástup nové vlny o dvacet let později. Příklad, heslo ŽRALOK začíná
větou: „Ĺ˝raloci ĹžijĂ­ ve vĹĄech mořích a dosahujĂ­ aĹž 15 m dĂŠlky.“ CoĹž sice nenĂ­
pravda, ale konec vĹĄe napravĂ­: „Ĺ˝raloky by měli nĂĄmořnĂ­ci v mořích Ăşplně
vyhubit, aby byl od nich pokoj.“ OstatnĂ­ hesla jsou pojata nemĂŠně radikĂĄlně.
V roce 59 postoj, který v podstatě předznamenal mnohem pozdější příchod
britskĂŠho punku.


LitENky č. 3/23, roč. 2006/2007

(11. 1. 2007, 12:00)

článek na adrese: http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-1843

Jakå je první kniha mých vzpomínek? - Martin Fibiger

Připravila Monika Krajčovičová
( pavel.janacek)
Na anketní otázku LitENek tentokrát odpověděl:
Martin Fibiger, spisovatel a pedagog

Brousek na ostrĂ˝ jazýček? LesnĂ­ noviny? „VelkĂĄ“ byla aĹž ta o EnĹĄpiglovi, jeĹž stĂĄla v knihovně prarodičů mezi Ĺ vejkem a katolickĂ˝mi časopisy Kříž a Maria. EnĹĄpiglova čtverĂĄctvĂ­, zněl přesně nĂĄzev. Ale mĂĄm za to, Ĺže mě příliĹĄ neovlivnila. Nestal jsem se ĹĄibalem, neproĹžil kromobyčejnĂĄ dobrodruĹžstvĂ­. Asi ani nebudu v hrobě stĂĄt. Pokud ovĹĄem o mně někdo jednou řekne, „byl zvlĂĄĹĄtnĂ­ v Ĺživotě, aĹĽ je i po smrti,“ třeba se mĂ˝lĂ­m.


Litenky č. 6/26, roč. 2006/2007
(11. 3. 2007, 12:00)

článek na adrese: http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-1901

Jakå je první kniha mých vzpomínek? - Jaroslav Rudiť

Připravila (jk)
( jana.kacovska)
Na anketní otázku LitENek tentokrát odpověděl:
Jaroslav Rudiš, prozaik a autor komiksových příběhů Aloise Nebela
Těch knih by bylo asi víc. A také komiksů. Možná to zní divně, ale náš
komiksový nådraŞåk Alois Nebel by asi byl trochu jiný, kdybych se nedostal
ke Čtyřlístku nebo k Rychlým šípům. Ale první skutečně revoluční knihou pro
mě asi byli Škvoreckého Zbabělci. Četl jsem je v šestnácti a přes noc si je
zamiloval. A druhý den jsem na ně zkoušel balit jednu spolužačku. Neúspěšně
a trapně. Znala je už dávno. Nedávno jsem si Zbabělce přečetl podruhé. Jisté
je, že u Škvoreckého dodnes obdivuju ostrost dialogů. Ty střihy. Ten spád. I
to tĂŠma.


LitENky č. 5/25, roč. 2006/2007
(17. 3. 2007, 12:00)

článek na adrese: http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-1910

Jakå je první kniha mých vzpomínek? - Etela Farkaťovå

Připravila (sel)
( helena.sellnerova)
Na anketní otázku LitENek tentokrát odpověděla: Etela Farkašová, slovenská spisovatelka, překladatelka a publicistka
Z knížek si pamatuji Čin-čin od Ľudmily Podjavorinské, roztomilou prózu o vrabčí rodině s nesmírně výstižně prokreslenými postavami ptačích protagonistů a protagonistek. Byla to kniha, která uváděla do světa pohody, jemného humoru a vyprávěla o lidském světě, i když prostřednictvím vrabců...
(22. 10. 2007, 12:00)

článek na adrese: http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-2012

Jakå je první kniha mých vzpomínek? - Anna Zonovå

Připravila (est)
( ema.stasova)
Na anketní otázku LitENek tentokrát odpověděla: Anna Zonová, moravská spisovatelka a výtvarná kritička rusínského původu

PrvnĂ­ „nedětskĂĄ“ kniha, kterou jsem skutečně vnĂ­mala, byly Lovcovy zĂĄpisky. Byla jsem ve třetĂ­ třídě, sebrala jsem ji starĹĄĂ­mu bratrovi a on mi to dodnes připomĂ­nĂĄ. Byla jsem hodně překvapenĂĄ tĂ­m, co se v nĂ­ děje, ale myslĂ­m, Ĺže jsem tomu moc nerozuměla.

(12. 11. 2007, 12:00)

článek na adrese: http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-2036

Jakå je první kniha mých vzpomínek? - Ivan Klíma

Na anketní otázku LitENek tentokrát odpověděl: Ivan Klíma, spisovatel, dramatik a publicista
Připravil (mad)
( marek.dobry)
PrvnĂ­ knĂ­Ĺžky, kterĂŠ si vybavuji, byl LadĹŻv Kocour MikeĹĄ a SekorĹŻv
Ferda mravenec, kterou jsem dostal dřív, si nepamatuju. Na některé scény i
obrĂĄzky si dodnes vzpomĂ­nĂĄm, zatĂ­mco mnoho knih – jistě dĹŻleĹžitějĹĄĂ­ch a
vĂ˝znamnějĹĄĂ­ch – se mi z paměti Ăşplně vytratilo.


(15. 11. 2007, 12:00)

článek na adrese: http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-2041

Jakå je první kniha mých vzpomínek? - David Zåbranský

Na anketní otázku LitENek tentokrát odpověděl: David Zábranský
Připravila (kde)
( karolina.demelova)
Jsem z rodiny, ve které se nikdy moc nečetlo. Nejvíc mě asi ovlivnili někdy ve třinácti Gregory Corso a Ginsberg, aniž jsem tomu tehdy rozuměl. Jinak z těch dětských let by to mohla být kniha Emil a detektivové (Erich Kästner), pamatuju si, že na obálce byl letící balón.


(23. 2. 2008, 12:00)

článek na adrese: http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-2087

Jakå je první kniha mých vzpomínek? - Petr Placåk

Připravila (kal)
( katerina.lundakova)
Na anketní otázku LitENek tentokrát odpověděl: Petr Placák, prozaik a publicista
Kdybych měl říct, jaká kniha se mi vybaví jako první... Tak třeba Vinnetoua jsem přečetl sedmkrát, to bezesporu. Nebo Poklad na ostrově, to je geniální knížka! A Stevensona mám rád dodnes. Z těch dětskejch let mi naskakují všecky možný dobrodružný knížky. Lítali jsme pak s klukama po Praze a hráli si na indiány.

Připravila (kal)
(4. 5. 2008, 12:00)

článek na adrese: http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-2194

Jakå je první kniha mých vzpomínek? - TimothÊe de Fombelle

Připravila (mar)
( marketa.holanova)
Na anketní otázku LitENek tentokrát odpověděl: Timothée de Fombelle, francouzský prozaik a dramatik, autor knihy Tobiáš Lolness
První knihou mých vzpomínek je Můj krásný pomerančovník brazilského spisovatele José Maura de Vasconcela. Tato knížka vypráví příběh malého chlapce, který hovoří se svým stromem. Strom mu dává různé rady a chrání ho.

Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 5, č. 1 (33), 24. 11. 2008.

(3. 11. 2008, 12:00)

článek na adrese: http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-2227

Jakå je první kniha mých vzpomínek? - Sergej Skorwid

Připravila (olga)
( olga.pavlova)
Na anketní otázku LitENek tentokrát odpověděl:
Sergej Skorwid, docent slovanské filologie na Moskevské státní univerzitě a překladatel.
PrvnĂ­ knihou mĂ˝ch vzpomĂ­nek je Buratino či přesněji ZlatĂ˝ klíček, sovětskĂĄ nĂĄhraĹžka italskĂŠho Pinocchia z pera Alexeje Nikolajeviče TolstĂŠho. Koupila mi ji maminka snad k 5. narozeninĂĄm, bylo to bohatě ilustrovanĂŠ dĂĄrkovĂŠ vydĂĄnĂ­ na tvrdĂŠm papíře s ostrou ořízkou a o tu jsem se takĂŠ hned řízl do prstu, pamatuji se dobře, dost to bolelo. CoĹž mě vĹĄak od čtenĂ­ knih neodradilo a nynĂ­ je to, dĂĄ se říci, mĹŻj „foch“.

Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 5, č. 2-3 (34-35), 12. 1. 2009.
(9. 12. 2008, 12:00)

článek na adrese: http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-2297

Jakå je první kniha mých vzpomínek? - Vít Slíva

Připravil (han)
( ondrej.hanus)
Na anketní otázku LitENek tentokrát odpověděl básník Vít Slíva.
Autor: nezapamatovĂĄn. Titul: nezapamatovĂĄn. IlustrĂĄtor: nezapamatovĂĄn. – Z tĂŠ knihy mi maminka četla, kdyĹž jsem měl asi pět. Vybavuju si obrĂĄzek dvou koz s nĹŻĹĄemi na zĂĄdech a bĂĄsničku: „Kozy, kozy, to jste matky? / Jak tu chcete dlouho stĂĄt? / Slitujte se nad kĹŻzlĂĄtky! / VĹždyĹĽ uĹž majĂ­ doma hlad!“ A jeĹĄtě jednu bĂĄseň, nĂĄdherně stručnou, zvučnou, optickou: „GAZELA // Kmitla se a zmizela.“
DobrĂ˝ bĂĄsnĂ­k!
Ale kdo?


VĂ­t SlĂ­va


Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 5, č. 4 (36), 16. 4. 2009.

(17. 3. 2009, 12:00)

článek na adrese: http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-2361

Jaká je první kniha mých vzpomínek? - Ivona Březinová

Připravila (pech)
( ludmila.pechovĂĄ)
Na anketní otázku LitENek tentokrát odpověděla Ivona Březinová, spisovatelka knih pro děti a mládež. Působí na Literární akademii Josefa Škvoreckého.

Těžko říct, kterĂĄ je prvnĂ­ kniha mĂ˝ch vzpomĂ­nek. PrvnĂ­, kterou jsem samostatně přečetla, byla „MalĂ­ ĹĄibalovĂŠ“. HrdinovĂŠ se jmenovali Mik, Mak a Mourek. MĂĄm pocit, Ĺže ji napsal nějakĂ˝ ruskĂ˝ autor, přesně si nevzpomĂ­nĂĄm. Ta knĂ­Ĺžka byla zajĂ­mavĂĄ tĂ­m, Ĺže byla tiĹĄtěna psacĂ­m pĂ­smem.
Předtím jsem slabikovala nějaká leporela. Jedno z prvních, z něhož mi předčítali, bylo od Mileny Lukešové "Kdo chce koťátko", s ilustracemi Heleny Zmatlíkové.
A první záblesk knížky, kterou mám před očima, je "Ráno" od Josefa Kožíška, měla jsem ji ráda.


(pech)


Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 5, č. 5-6 (37-38), 11. 5. 2009.
(15. 4. 2009, 12:00)

článek na adrese: http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-2423

Jakå je první kniha mých vzpomínek? - Antonín Bajaja

Připravila (est)
( ema.stasova)
Na anketní otázku LitENek tentokrát odpověděl spisovatel Antonín Bajaja.
V počátečnĂ­ vzpomĂ­nce slyĹĄĂ­m (asi otcovo) předčítĂĄnĂ­: Spadla Madla do umyvadla, kostička mĂ˝dla tam za nĂ­ spadla. NevĂ­m, jak publikace vypadala, ani kdo verĹĄe s dvojĂ­m „spadla“ napsal. VzpomĂ­nku o něco pozdějĹĄĂ­ slyĹĄĂ­m i vidĂ­m: Čičičí, čičičí, to je mĂĄma kočičí. Hami hama, hami hama, koĹĽĂĄtka se krmĂ­ sama. KnĂ­Ĺžka byla plnĂĄ kočičích fotografiĂ­. PrĂ˝ se dělĂ­me mj. na psíčkaře a kočkaře. JĂĄ jsem kočkař a rĂĄd se umĂ˝vĂĄm. Nepotřebuji konzultaci s psychoanalytikem, abych věděl proč.
První osobně přečtenou knihou byl buď Londonův Bílý tesák nebo Galopinův Lovec šelem. A možná to byla Afrika snů a skutečnosti Hanzelky a Zikmunda. Tam mě kromě textu zaujaly fotografie prsatých černých koček.


Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 6, č. 2 (40), 4. 1. 2010.

(15. 10. 2009, 12:00)

článek na adrese: http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-2499

JakĂĄ je prvnĂ­ kniha mĂ˝ch vzpomĂ­nek? − Marek Eben

Připravila (gr)
( gabriela.romanova)
Na anketní otázku LitENek odpověděl herec, hudebník a moderátor Marek Eben.
Asi Slabikář. Ale nějakĂĄ vĂ˝raznĂĄ prvnĂ­ kniha, kterĂĄ by mi utkvěla…
Četl jsem ale hodně. Měl jsem rád Staré řecké báje a pověsti, Petišku. To byla výborná kniha, protože z ní má celá moje generace povědomí o antických bozích, jinak bychom nevěděli skoro nic. To bylo hezký.




(gr)




Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 6, č. 1 (39), 9. 11. 2009.
(21. 10. 2009, 12:00)

článek na adrese: http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-2520

Jakå je první kniha mých vzpomínek? - Jan Cimický

Ludmila PechovĂĄ
( ludmila.pechova)
Zeptala jsem se MUDr. Jana CimickĂŠho, CSc., znĂĄmĂŠho psychiatra a autora detektivnĂ­ch romĂĄnĹŻ.
Tak vzpomínky jsou vlastně dvojí: Knížka, kterou jsem začal slabikovat a číst jako dítě, když jsem se naučil číst, to byly dva díly Andersenových pohádek. A ty se mi skutečně moc líbily. A vzápětí pak, když jsem uměl už trochu rychleji číst, tak ta druhá knížka, která vás možná překvapí (ale myslím si, že možná zase tolik ne), jsou Bídníci Viktora Huga. Protože ti mě fascinovali osudem toho Jeana Valjeana a to už bylo zase něco trošku jinýho. Jak vidíte kvalitativně, ten vývoj je tam zcela patrnej.


Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 9, č. 2 (52), 27. 2. 2012.

(9. 11. 2009, 12:00)

článek na adrese: http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-2550

Jakå je první kniha mých vzpomínek? - Jitka Moråvkovå

Jan DuĹĄek
( jan.dusek)
Na otázku, jaká je první kniha vzpomínek, tentokrát odpovídala herečka a dabérka Jitka Morávková.
Když jsem byla opravdu hodně malá, milovala jsem, co si vzpomínám, Erbenovy pohádky. Vím, že tam byly nádherné ilustrace. Tu knížku bohužel nemám, takže si nepamatuji, co to bylo za ilustrace, ale byly velmi realistické. Vím, že se mi tam strašně líbila princezna. A pak jsem jako holka, asi v těch jedenácti, četla docela ráda Štorchovy knížky, ale ty pohádky jsem měla hodně ráda. Pak jsem měla ráda Malého Bobše s ilustracemi Heleny Zmatlíkové, to si taky pamatuji. To je tak vše z nejužšího dětství.


Jan DuĹĄek
(7. 12. 2009, 12:00)

článek na adrese: http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-2614

Jaká je první kniha mých vzpomínek? - Věra Nosková

Ludmila PechovĂĄ
( ludmila.pechova)
Na anketní otázku tentokrát odpověděla spisovatelka Věra Nosková
V dětstvĂ­ na mě – kromě takovĂ˝ tĂ˝ klasiky, jako je Ferda Mravenec – zapĹŻsobily dvě knĂ­Ĺžky. NevĂ­m, kdo je napsal; jen to, Ĺže to byli RusovĂŠ. Jedna byla povĂ­dky z přírody, hrdinovĂŠ zvířata z tajgy, kdy větĹĄina z nich končí roztrhanĂ˝mi vnitřnostmi. To bylo naprosto tvrdĂ˝ jako sama příroda a jĂĄ jsem byla ĹĄokovanĂĄ tĂ­m, co si to ten spisovatel dovoluje, prostě nechĂĄ to zvířátko seĹžrat, jo? A ŞådnĂ˝ konec, jako – z toho si nic nedělejte. Ne, leŞí tam rozebranej mrtvej zajíček. TakĹže to na mě hluboce zapĹŻsobilo (smĂ­ch). Co jsem se nad tou knĂ­Ĺžkou naplakala – a zĂĄroveň mi uĹž hlavičkou vrtalo, Ĺže literatura je asi nemilosrdnĂĄ a Ĺže i tudy se lze ubĂ­rat.
Druhá knížka se jmenovala Moje Usťa. Možná že to byl nějakej šílenej paskvil, ale bylo to o obyčejný pihatý holce ze Sovětského svazu (ale o komunismu se tam ještě nekdákalo). Objeví ji filmaři do filmu o Napoleonovi, kde má vykřikovat, že Moskva hoří. Popisují tam, jak jí to obrátilo celý život vzhůru nohama, že z ní bude herečka. Potom jsem taky chtěla být herečka. Myslela jsem na to pořád, začala jsem hrát i v životě a číst Shakespeara, to mi bylo asi deset let. Ještě jsem zblbla jednu kamarádku, chodily jsme pak kolem Otavy a recitovaly Hamleta, zda Být či nebýt, zda je to ducha důstojnější, a vydrželo nám to dva roky. Byla jsem úplně v zajetí toho, co ta knížka nastartovala.
(28. 2. 2010, 12:00)

článek na adrese: http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-2661

Jakå je první kniha mých vzpomínek? - Amos Oz

Připravila (gr)
( gabriela.romanova)
Na anketní otázku LitENek odpověděl izraelský spisovatel Amos Oz.


Amos Oz

Amos Oz

zdroj: fcom.us

foto: Gabriela RomanovĂĄ
(přidal uživatel dominik.melichar)

První kniha, kterou si pamatuji, byla knížka s medvídkem, který pořád mlsal med. Četla mi ji nejdřív maminka, a potom už jsem si ji četl sám.


Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 6, č. 5 (43), 13.5. 2010.
(23. 3. 2010, 12:00)

článek na adrese: http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-2724

Jakå je první kniha mých vzpomínek - Våclav Havel

Připravil (dom)
( dominik.melichar)
Na anketní otázku LitENek tentokrát odpověděl dramatik, spisovatel, jeden z prvních mluvčí Charty 77 a první prezident samostatné České republiky Václav Havel.


VĂĄclav Havel

VĂĄclav Havel

zdroj:britannica.com

foto: Dominik Melichar
(přidal uživatel dominik.melichar)

Nevím, která byla úplně první, ale velmi živou vzpomínku mám na knížku, která se jmenovala, myslím, Pohádky o mašinkách Pavla Naumana, tu jsem tehdy opravdu miloval.
(7. 4. 2010, 12:00)

článek na adrese: http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-2740

Jaká je první kniha mých vzpomínek? Tereza Boučková

anketa-Tereza Boučková
Hana VoralovĂĄ
( hana.voralova)
Na anketní otázku LitENek tentokrát odpověděla spisovatelka a scénáristka Tereza Boučková.


tereza boučková

tereza boučková (zvětšit)

Byly to knížky z Ondřeje Sekory, strašně se mi tam líbily jeho kresby. A pak ještě knížka italského autora, kterého ovšem ilustroval taky Ondřej Sekora. Nevzpomínám si, jak se jmenuje, ale koupila jsem ji později dětem, a co se týče textu, tak mě docela zklamala. Ale ty ilustrace! Třeba okurky byly jako koně a rajče kočí... Byly to strašně akční a zábavný ilustrace.


(hv)


Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 7, č. 2 (46), 15.12. 2010.
(anketa, 24. 10. 2010, 12:00)

článek na adrese: http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-2847

Jaká je první kniha mých vzpomínek? - Daniela Kovářová

Lucie Zinke
( lucie.zinke)
NA ANKETNÍ OTÁZKU LITENEK TENTOKRÁT ODPOVÍDALA EXMINISTRYNĚ SPRAVEDLNOSTI, NYNÍ ŘEDITELKA JUSTIČNÍ AKADEMIE, PŘISPÍVAJÍCÍ DO ODBORNÝCH PERIODIK I DENNÍHO TISKU, JUDr. DANIELA KOVÁŘOVÁ, SPISOVATELKA VYSTUPUJÍCÍ POD PSEUDONYMEM IDA SEBASTIANI.


Pokud si dobře vzpomínám, jedna z mých nejstarších knižních vzpomínek se vztahuje ke knize Pinocchiova dobrodružství od Carla Collodiho s ilustracemi Helenky Zmatlíkové. Díky jejím obrázkům si dodnes pamatuji, jak jednotlivé postavy - zejména víla Modrovláska, ale i Pinocchio s uhořelýma nohama - vypadaly. V té knize je všechno - láska, nenávist, zrada, kamarádství, slitování, ponaučení, dramatický zvrat i šťastný konec.


(lz)


Daniela Kovářová

Daniela Kovářová

zdroj: http://hn.ihned.cz/c1-37730210-daniela-kovarova-nekteri-maji-tak-malo-mista-jako-ve-vytahu

foto: lucie.zinke
, nĂĄhled pomocĂ­
Daniela Kovářová

Daniela Kovářová (zvětšit)



Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 7, č. 1 (45), 1.11. 2010.

(24. 10. 2010, 12:00)

článek na adrese: http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-2850

Jakå je první kniha mých vzpomínek? - Ludvík Vaculík

Dana TregerovĂĄ
( dana.tregerova)
LudvĂ­k VaculĂ­k

Ludvík Vaculík (zvětšit)
Na anketní otázku LitENek tentokrát odpověděl prozaik, fejetonista, publicista a zakladatel samizdatové edice Petlice Ludvík Vaculík.
Například Děti kapitána Granta od Julese Verna a Bylo nás pět od Karla Poláčka.



Dana TregerovĂĄ


Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 7, č. 3 (47), 2.3. 2011.
(24. 11. 2010, 12:00)

článek na adrese: http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-2927

© LiterĂĄrnĂ­ novinky 2004 - 2012 | ISSN 1804-7319 | redakce | mapa strĂĄnek
Prostor poskytuje: eldar.cz, web klokĂĄnek