Představovat si, že zešílím (Umění)
Unikátní sbírka v domě U Kamenného zvonuBarbora Ševčíková
Upozornění: Tento článek neprošel redakcí!
Prinzhornova sbírka nese jméno německého psychologa a historika umění Hanse Prinzhorna, který při praxi na klinice v Heidelbergu rozšířil tamější kolekci Muzea patologického umění o asi 4500 maleb, kreseb, plastik či různorodých textů, které vytvořili jeho psychicky nemocní pacienti. Při výběru se ale nesoustředil pouze na kopie již existujících děl nebo na vzpomínky z doby pacientova duševního zdraví, ale právě na ta díla, která vznikla jako autentické vyrovnání se s chorobou.
Umělecké vyjádření všech vystavených děl – ať již Josefa Portera, Marie Lieb (vytvářející z prostěradel cyklické motivy hvězd, květin a kruhů seskupené do ornamentů), či Else Blankenhorn (jejímž hlavním výtvarným projevem byla výroba bankovek nesmírné hodnoty, které měly za cíl pomoci již pohřbeným manželským a mileneckým párům) charakterizuje osobitost a všestranná originalita. Jsou to právě díla z Prinzhornovy sbírky, která se stala zásadním pilířem moderního umění. Cit se staví do kontrastu vůči myšlení, instinkt a intuice proti rozumu a v neposlední řadě sen proti realitě.
Druhé patro představuje putovní výstavu Zvrhlého umění, která byla představena veřejnosti v Mnichově roku 1937. Aby lid nezůstal na pochybách o chorobnosti moderního umění byla díla velikánů – Emila Noldeho, Marca Chagalla, Paula Klee či Vasilije Kandinského - doplněna exponáty z Prinzhornovy sbírky. Už zbývá jen dodat, že na důkaz demonstrace Hitlerova totálního vítězství na poli kultury byla o měsíc později zahájena výstava tzv. Velkého německého umění.
Unikátnost výstavy spatřuji v možnosti nechat se inspirovat jedinečnou představivostí a lehkostí, se kterou se před námi otevírá svět naprosté vnitřní svobody. Ve výstavních prostorách domu U Kamenného zvonu se slovy Paula Kleea: „Otevírá svět toho, co by mohlo být, mělo být, ale nemusí nutně být“.
Barbora Ševčíková
Prinzhornova sbírka, dům U Kamenného zvonu, 5.2.2009 – 3.5.2009
(19. 4. 2009, 12:00)
© Literární novinky (http://litenky.ff.cuni.cz/) 2009
článek naleznete na adrese http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-2450