Surová kritika masmedií
Multimediální trio předvedlo mediální šumLuděk Marhoul
Letošní festival „jiné hudby“ Alternativa 08 orámovalo mimo jiné i audiovizuální vystoupení avantgardně laděného tria zaštiťujícího se názvem The Media Operation. Dva polští hudebníci zastupovali formaci Reportáž, založenou již v roce 1982 Andrzejem Karpinskim, který protentokrát přizval klávesistu Witolda Oleszaka. Duo pak rozšířil britský bubeník Chris Cutler, který se pohybuje na poli avantgardy již od konce šedesátých let.
Už pouhý pohled na podium signalizoval, že se rozhodně nebude jednat o konvenční hudební vystoupení. Vizuálně stylizované rozestavení nástrojů a různých dalších doplňků evokovalo spíše skutečnou nemocniční operaci. Další prvky pak představovaly mediální sféru (například změť mikrofonů, rozestavených pro tiskovou konferenci) či prezentovaly pronikání médií dovnitř společnosti (dva zrnící televizory doplněné ještě o projekci obrazovky). Do této působivé dekorace pak byly zakomponovány jednotlivé nástroje: klávesy, dvě bicí soupravy a také množství různé elektroniky.
Multiinstrumentalista Andrzej Karpinski se věnoval především hře na bicí v konvečnějším jazz-rockovém duchu. Je však nutné předeslat, že tváří v tvář Cutlerovi bych slovem „konvenčnější“ zřejmě musel otitulovat každého. Karpinského hra sice nevybočovala technicky, ale ohromovala přesností, s jakou rytmicky podbarvovala celé představení. V některých pasážích připomínal jeho rytmus automatického bubeníka, v „groovovějších“ pasážích pak hudbu směroval až do extatické polohy. Karpinski si také stihl několikrát odskočit na „tiskovku“. Vystřihl tak i ryze divadelní vložku, ve které představoval jakéhosi speakera pronášejícího monology na různá společenská témata, zatímco zbývající dva protagonisté neustávali v hudební produkci. Přestože jsem jeho myšlenkám pronášeným v polštině příliš nerozuměl, konfrontace mluveného slova a chaoticky působícího hluku na mě hluboce zapůsobila.
Klávesista Witold Oleszak stál ve středu jeviště, přímo pod operační lampou. Vyvolával tak dojem šéfchirurga, který řídí celou operaci a svými vytříbenými prsty provádí nejsložitější zákroky. Právě on vypouštěl ze svých kláves harmonicky a stylově bohatou směs nad místy chaotickou až industriální rytmikou svých kolegů. Exceloval v různých polohách, od takřka religiózních sytých varhan přes bohaté orchestrální rejstříky až po agresivní zvuky médií, které vytvářel pomocí palet syntezátorů. V jedné sekundě například vypálil ostrým zvukem tak hlasitě, až se nezkušený posluchač mohl domnívat, že jde o technický problém.
Třetí hudebník, Chris Cutler, působil chvílemi dojmem duchovní nepřítomnosti. Z jeho bicí soupravy i z různých „elektronických hračiček“ se ozývaly zvuky široké palety barev. Mnohé z nich byly lidskému uchu vyloženě nepříjemné. Zvuky, které pouštěl do publika, na mě chvílemi působily, jako by snad ani nepocházely od něj, ale přímo od „Velkého bratra“. Koneckonců o toho šlo především.
Pokusím se to vysvětlit ještě jinak. V polovině koncertu jsem si uvědomil, že mě začínají bolet oči z neustále se opakujícího rozsvěcení a vypínání obou televizních obrazovek a že kvůli nim nejsem schopen se plně soustředit na samotnou hudbu. Došel jsem k názoru, že právě těmito impulsy chtějí aktéři diváka rozptylovat, ba dokonce rozčilovat, a odpoutat jej tak od hudby podobným způsobem, jakým lidskou pozornost tříští masmédia. Nešlo zde pouze o vizuální vjem. Ten byl totiž doplněn o typický a ještě zesílený šum obrazovky, jak ho mnozí z nás znají, když zapnou „bednu“, na které není televizní signál. Šum byl součástí celého koncertu s výjimkou kratičkého okamžiku, kdy byl na deset vteřin přerušen, aby prakticky vzápětí v nezměněné podobě opět znesnadňoval posluchači příjem informací. I tahle kratičká chvíle ne mě zapůsobila jako provokace. Jako by hudebníci naznačili, jak by naše životy mohli vypadat, kdybychom měli odvahu a sílu vymanit se z médii ovládané reality. Ale je to vůbec možné?
Luděk Marhoul
Divadlo Archa, 25. 11. 2008, Reportáž (PL) + Chris Cutler (GB) – The Media Operation
(2. 12. 2008, 12:00)
© Literární novinky (http://litenky.ff.cuni.cz/) 2008
článek naleznete na adrese http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-2278