Debata k článku "Jakou roli pro Vás hraje kniha?"

Milý anonymní uživateli, pokud by Vám to nevadilo, byla bych ráda za uvedení kontaktu na Vás, kde se můžeme bavit o mé, případně Vaší, tvorbě lépe a konkrétněji. Zpětné vazbě se samozřejmě nebráním, ale můj názor na tento článek se kvůli Vám opravdu nezmění. Děkuji a doufám, že se tedy nebudete bát, alespoň pro mě, vystoupit ze své anonymity....

Abych předešel nejasnostem:

Ne, NEJSEM slečna/paní Mariana Bernasová. Ač se poslední komentář odeslal pod jejím přihlašovacím jménem, nemám s ní nic společného, ani nemám tušení, kdo to vlastně je. Takže ji prosím nekamenujte za mé názory. :-)

Děkuji a přeji hodně zdaru.

Slečně Bernasové se tímto hluboce omlouvám. Dále bych si dovolil doporučit ji, aby si změnila heslo, neb toto již očividně není bezpečné...

Milá autorko, moje jméno by Vám stejně nic neřeklo, tak si ho dovolím nechat pro sebe a nebudu se jím ohánět na těchto stránkách. Pokud by Vám má anonymita nedala spát, rád se Vám představím prostřednictvím nějakého soukromého kanálu. :-)

Svou kritiku, ač to tak zřejmě nevyznělo (a nedivím se, když to teď po sobě znova čtu), jsem nemyslel špatně. Nechtěl jsem se Vás dotknout, ale jen poskytnout zpětnou vazbu, která by Vám umožnila zkvalitnit své články v budoucnu, případně ještě zkorigovat tento, než ho vydáte.

Wikipedie: „Podstatnými znaky reportáže je věcnost, důraz na detail…“

Vaše reportáž se dle mého názoru klade důraz na detaily, které nejsou podstatné, čímž ztrácí na věcnosti.

Opravdu dobrý novinář se nevyznačuje tím, že popře definici příslušného žánru. Naopak - v rámci daných, velice úzkých mantinelů vytěží maximum.

Milý anonymní uživateli....je opravdu hrdinství se k něčemu vyjádřit a nepodepsat se, ale to tu teď nechci řešit. Bohužel letošní veletrh byl natolik naplněný skvělým programem, že tohle bylo, dle mého názoru, jedno z možných řešení, jak ho čtenáři co nejvíc přiblížit...na toho, i když si očividně myslíte pravý opak, jsem myslela ze všeho nejvíc. Nejde o deník, ale reportáž a jestli nevíte, jak se reportáž píše, tak se zkuste podívat do nějakého slovníku pro začínající žurnalisty. Ale informace o veletrhu mohou být čtenářům už posté, jak tomu předpokládám bude ve všech ostatních médiích, předloženy v tradičním, nudném znění....tak, jak jste tu navrhnul vy....hodit tam perex, úvod a rozhovor....

„To je neskutečný shit!“ - jediné nosné sdělení. :-)

Ne, teď vážně. Článek je velice rozvláčný, nesourodý, protkaný marginálními informacemi (Tuto zajímavou debatu bohužel neustále ruší přicházející a odcházející „pseudoposluchači“. Jeden se dokonce před chvílí vrátil s pivem. No nic.) a nesrozumitelnými úvahami autorky (To vše mi v tuto chvíli probíhá hlavou, souhlasím ale s faktem, že by přestal platit autorský zákon a volné kopírování by bylo prakticky nekontrolovatelné.).

Použitá deníková forma se mi jeví jako na výsost nešťastná. Pokud bych byl autorčiným fanatickým obdivovatelem, jistě bych si rád přečetl o každé sebemenší blbůstce, která se jí v průběhu oněch dvou dní přihodila. Avšak jakožto čtenář, jenž baží po informacích o knižním veletrhu v co nejhustší a pokud možno i nejzábavnější podobě, bych si vystačil s perexem, prvním odstavcem a rozhovorem s Terezou Boučkovou. Ostatní je jen (autorka snad promine) balast.

Milá začínající novinářko, až získáte potřebný odstup, tak si prosím svůj článek ještě několikrát přečtěte a zkuste se zamyslet nad tím, co je pro čtenáře skutečně zajímavé a co nikoliv.

Do Vašich dalších žurnalistických pokusů Vám přeji mnoho zdaru.