Debata k článku "Oslavy výročí divadelního spolu Hálek vyvrcholí premiérou hry Manon Lescaut"

Představení bylo vystavěnou a vrstveno různými režijními nástroji bohatě, temporytmus až na závěr kdy umírala Manon byl optimální tak, že nic neodpoutalo moji pozornost od děje a neby čas se "nudit". Herci pojali své postavy dobře a až na maličkosti můžou být velmi spokojeni. Sbory, které občas působily jako mantrické/tantrické cvičení byly disharmonické,ale asi to byl záměr? To vše umocněno zajímavou scénou a podbarveno zajimavou hudbou, bez které by představení nemělo ten správný emoční náboj. Co dodat. BRAVO.... CONGRATULATION

Ráda bych též připojila několik slov obdivu.Myslím, že až na pár drobností se Evino představení zdařilo.Jediné, co bych vytkla je hudba Radka Svobody.Několikrát jsem objevila situaci kdy hudba působila velmi rušivě, zvlášť v momentech, kdy herci mluví,sbory hučí a Radkův hudební výlev tomu dává korunu.Byly to nepříjemné okamžiky,které vzápětí byly zapomenuty divadelním ztvárněním nádrehných a jemných Nezvalových veršů, kterých se všichni interpreti chopili s úctou k verši a s citem v srdci.Sama si myslím, že toto bylo nejzdařilejší představení pod taktovkou Evy Hrubé, které za posledních pár let stvořila. Jen tak dále, ať se Nymburští mají na co v Hálkově divadle Dívat:)

Připojuji se ke gratulaci. Ráda bych připojila svůj názor k předchozí reakci. Pozoruji již delší dobu NBK pohledem zvenčí . Věřím, že hodně lidem může podobné chování v místě vadit na mne působí jako velmi důležitý faktor v místních podmínkách. K poděkování a uznání patří potlesk a nutno také říci, že mne osobně hodně nesedí určitá intolerance/konzervativizmus, když se něco podaří, tak hledání alespoň nějakých chyb a negativních hodnocení. NBK by měl být hrdý na to, že tradice přetrvala a na lidi jako je Eva Hrubá ačkoliv se vymyká rámci běžného chování. Každý máme svá pozitiva a negativa a za rok práce herců, režiséra a ostatních je těch pár minut „slávy“ jako odměna nespravedlivě málo. Mne naopak je velice líto, když čtu podobná hodnocení, že je něco trapné nebo není. Naučme se trošku věci, pokud se nám osobně nelíbí tolerovat a nepodsouvat osobní názor, jako jediný správný a pokud se něco podaří, povzbudit ostatní do další tvorby a pokud měnit lidi a jejich chování, tak svým osobním příkladem a svoji prací.
Nutno podotknout, že Eva Hrubá, dle mého mínění působí i výchovně na mladé lidi. Po nastudování mohli vidět, že práce pokud je dobře odvedena se dočká odměny a to je další im-puls jak ve volném čase nevidět jen Alkatras :) a a a tak dále

JEŠTĚ JEDNOU ZA SEBE DĚKUJI A PŘEJI PRO ZACHOVÁNÍ TRADIC DOBRÝ VÍTR

..., skutečně jsem byla překvapena jemností a citlivým představením, které jsem od paní Hrubé opravdu nečekala. Je vidět, že je v oblasti režie skutečně člověk na svém místě. Podstatně hůře ovšem působil úplný závěr, kdy při děkování přinutila svým okázalým gestem diváky vstát. Je mi líto herců samých, kteří se snad domnívali, že ovace diváků jsou spontánní.. Dále také musím zkritizovat její chování ve foyeru divadla. "Tiše, potlesk, odchází pan/paní..." působilo velmi nevhodně, ba troufám si použít slovo trapně.. Přesto však skládám jí i celému souboru Hálek hlubokou poklonu.

Gratuluji režisérce Evě Hrubé i celému teamu. Nikdo asi nečekal tak skvělé zpracování, po trampotách, které nastudování doprovázelo. Vše to krásně drželo pohromadě a zapadalo do sebe jako puzzle. A to je něco, co je nutné ocenit. Ještě jednou díky a gratuluji

Zapoměl jsem se podepsat. Než jsem to dopsal a odeslal (stále odbíhaje), systém mě odhlásil ;-)

Byl jsem přítomen na premiéře a musím smeknout. Jak představitelé hlavních rolí, tak i představitelé těch menších roliček zaplnili prostor i čas na pódiu natolik rovnoměrně, že představení nemělo žádná hluchá místa. Velice dobře zapůsobila kombinace vystupování hlavních postav s pohybovými variacemi a sborovým přednesem ostatních členů souboru. Myslím, že celý soubor pod vedením režisérky vtisknul do svého zpracování předlohy svou osobitou stopu. Mimo jiné se opět ukázalo, že představitelé padouchů to mají jednoduší, protože jejich projev je přirozenější, více ze života. Kladní hrdinové mají narozdíl od nich jen málo možností čerpat z běžného života inspiraci pro své role. Vynikající výkon podala představitelka Manon, které člověk prostě musel uvěřit každé slovo a každé gesto. Jediná škoda byla občasné drobné přebrepty herců, ale byly skutečně jen minimální. Celkové vyznění bylo velice přesvědčivé a pojetí hry vybízí k mnoha zamyšlením o citech mezi lidmi a lidských hodnotách. Na závěr mě potěšilo lidské slovo ctěného hosta, pana režiséra Venclíka a jeho upřímný optimismus ohledně budoucnosti amatérského divadla v Nymburce. Moc se mi to líbilo, díky.