Lysské Divadlo AHA! předvedlo bravurní adaptaci Sekorových Příběhů Ferdy Mravence

Ve směsi napjatého očekávání s trochou obav jak si tradičně zachmuření „AHÁCI“ poradí s tímto nesmrtelným tématem jsem se vydal večer 30.listopadu do lysského biografu na představení Sekorových Příběhů Ferdy Mravence. První věcí, která mě překvapila byl fakt, že si na toto představení, avizované jako „dětské“ našlo cestu spoustu dospělých diváků, kteří si tak přišli zavzpomínat na doby, kdy byla tato Sekorova kniha společně s Plevovým Bobšem vlajkovou lodí jejich knihovničky.

Hra, pojatá jako volná adaptace sekorových příběhů byla od začátku charakteristická rychlým dějovým spádem a „vychytaností“ scény, kdy je nutné zvláště vyzdvihnout na kolečkách pohybující se příbytek-ulitu jednoho z protagonistů, pana Hlemýždě zahradního. Absolutní lahůdkou ale byl hudebně-písňový doprovod z pera dvorního skladatele divadla AHA! Petra Moravce. Za písně jako „Rádio“ a „Rokenról“ by se nemuseli stydět ani takoví profesionálové jako Divadlo Sklep, „Vytahovačka Brouka Pytlíka“ zase jakoby vypadla z šuplíku Petru Skoumalovi.Výkony herců, zvláště pak hlavního protagonisty Vratislava Hadraby, coby Ferdy, působily natolik profesionálním dojmem, že jsem si chvílemi připadal, jako bych neseděl v Lysé v biografu, ale v Divadle pod Palmovkou. Co dodat? Snad jen to, že „AHÁCKÉ“ zpracování Ferdových příběhů posunulo vnímání tohoto fenomenálního díla zase o kousek dál, přičemž prostor pro další interpretace zůstává. Jenom doufám, že se jednou v podání jiného divadla nesetkám se ztvárněním hodného Ferdy jako George Bushe, Pytlíka jako V.Putina a Berušky jako Maggie Thatcherové, a že mě jednou, až budu sedět v Nymburce na Žofíně, výčepní paní Jana neodbyde slovy: „Na sekoru nenaléváme“….