Pochlupení M+M
Reklamně-gymnaziální poezie bratří CharvátůLukáš Vlasák
Michal a Martin Charvátovi oprášili staré sešity a nehty se zarývají do školní tabule. Jejich společná sbírka „Jen se mi s tím pochlup“ roztomile vrňouchá, a přitom drásá nervy.
Knižní výbor z poetických prací bratří Charvátů vydal v květnu 2011 Pardubický pivovar a.s. Básně pocházejí z nikdy nevydaných sbírek, čímž se vedle sebe vůbec poprvé ocitají verše obou bratrů. Doplňují je ilustrace, které se zachovaly z období gymnaziálních let na pijácích a zbytcích školních sešitů. Úvodem je ještě nutné podotknout, že se Charvátovi narodili v letech 1961 a 1962 a oba studovali na pražských gymnáziích.
Autoři na sebe v autorských medailoncích na přebalu knihy prozrazují, že oba pracují v reklamní agentuře. Jejich poezie by se dala vskutku označit za „reklamní“, a to bez jakéhokoliv negativního zabarvení. Jednotlivé básně jsou většinou kratšího rozsahu (výjimečně se odváží překročit území čtyřverší) a rým bývá sdružený. Není pochyb o hudebnosti veršů a jejich použitelnosti coby písňových textů. Básně jsou študácky hravé a typicky gymnaziálně morbidní. Jsou fascinovány sexem a rumem. Hravost se projevuje také v tvoření rýmů, které často vznikají zkomolením podobně znějícího slova (Měl jsem taky Čedar / Ten jsem si však nedar). Zajímavý je pokus o experimentální poezii, pohrávající si s principy kombinatoriky (báseň „Zlaté dno“).
„Jen se mi s tím pochlup“ stačí číst pouze jednou, abyste pochopili vše, co tato sbírka nabízí. Opakované čtení nepřinese objevování nových, předtím neobjevených smyslů veršů. Pouze si jednotlivé „slogany“ zapamatujete. Typickým rysem básní je anekdotičnost. Ale jak tomu u anekdot bývá, jsou (téměř všechny) básně vtipné jen jednou.
Na stránkách www.pochlup.se, které jsou sbírce věnovány, je možno se dočíst: „Sbírka je svěžím ohlédnutím za dobou minulou, které přenáší přes propast času… Svou nesmazatelnou a ničím neléčitelnou stopu zanechá i v následujícím podkolení.“ Je to jen ironická charakteristika sbírky, která skutečně nemá ambice dosáhnout výše než do podkolení, nebo se v této větě skrývá i něco pravdy? „Jen se mi s tím pochlup“ skutečně dokáže evokovat dobu minulou (zejména vzpomínky na střední školu), ale jsou to vzpomínky útrpné, vzpomínky na dobu trapnosti, neukojenosti a bláznovství. Proč by se někdo do těchto časů chtěl vracet? Svým způsobem jde o masochistické rýpání se ve starých ránách. Ale právě onen pocit svobody a neodpovědnosti, vědomí, že veškeré pokusy mohou být okamžitě smazány mokrou houbou, může být to přitažlivé. Neumělé ilustrace „hlavonožců“ umocňují pocit nedokonalosti, a přesto čtenář sbírku neodkládá. Právě v tom je skrytá síla této sbírky. Dokáže přinutit člověka, aby ji přečetl od začátku do konce (je ovšem nutno přiznat, že díky krátkému rozsahu to není žádný heroický výkon). Čtenář si sice vzápětí po dočtení odnáší pocit „to byla ale kravina“, ale už druhý den po sbírce sahá znovu, a i když se tomu sám diví, začíná si jednotlivé pasáže užívat.
Sbírka „Jen se mi s tím pochlup“ dokáže být místy také roztomilounce, až měkoulince přítulná (myslím zejména na báseň „Hleďme, hleďme“). Tyto něžnější, ale přitom stále vtipné pasáže o to více vynikají v kontrastu s temným, morbidním okolím. Sečteno a podtrženo, jedná se o zajímavě pošahaný, typicky gymplácký počin. Sbírka odráží běžný studentský život, který se na školách v různých podobách odehrává dnes a denně. Michal a Martin Charvátovi chtěli zachytit „své pochlupení“, a to se jim povedlo.
Lukáš Vlasák
Charvát, Martin - Charvát, Michal: Jen se mi s tím pochlup. Pardubice: Pardubický pivovar, a.s., 2011. 72 stran.
Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 8, č. 1 (51), 30. 11. 2011.
(23. 10. 2011, 12:00)
© Literární novinky (http://litenky.ff.cuni.cz/) 2011
článek naleznete na adrese http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-3080