Mladá česká krev
Rychlá projížďka ochotnickými divadelními festivaly letošního jara
Klára Zindulková
„Chtělo by to mladou krev“ – prohlásil znuděně po italsku Harlekýn po zhlédnutí dalšího z mnoha představení barokního divadla v Bologni. Kolombína na vedlejším sedadle se spiklenecky usmála a přikývla. Je libo pánovi mladé divadelní krve? Má ji mít! Je libo nových myšlenek, čerstvých nápadů, neokoukaných tváří a mladické energie? Stačí přeskočit čtyři staletí a zamířit poněkud severněji. Divadelní ochotnické jaro roku 2011 v zemích českých je v plném proudu.
První zastávka je v Liberci. Divadelní přehlídka Na(ne)čisto se tu letos koná 9. – 13. března. Amatérští herci, recitátoři i celé soubory se střídají na pódiích několika libereckých divadel – tak tak, že Harlekýn s Kolombínou stíhají přebíhat z jednoho do druhého. Mladý Ital se nestačí divit zápalu zúčastněných. To že jsou amatéři? Jako že to dělají jen tak? Ale to už Kolombína běží na náměstí. Přistává vrtulník. Bez jeho pomoci by se do Jihlavy těžko dostali tak rychle. V Jihlavě se v tutéž dobu koná JID 20-11, regionální přehlídka studentského divadla. Vždyť to jsou jen středoškolští studenti! hlásí zklamaně Harlekýn. Stačí ovšem tři představení. To JSOU ale středoškolští studenti!
Oba cestovatelé si spokojeně vykračují z Jihlavy na východ a Harlekýn po cestě mudruje nad vším, co viděl. Ti Češi jsou divadlem přímo posedlí! A to vážně hrají všichni zadarmo? Až za 120 let, v roce 1731, založíme v Římě naše slavné divadlo Teatro Argentino, pochybuji, že tam herci budou ochotni hrát za hubičku… To zas ne, Češi hrají i Hubičku za peníze, ale stále se po celé zemi najde spousta nadšených amatérských divadelníků – ochotnické spolky vznikají při školách, při oficiálních divadelních scénách nebo prostě kdekoli. Ty studentské z nich ale tvoří podstatnou část. Ale nechme rozumů, vítají nás Odry.
Je úterý 22. března. A proč že Odry? Celostátní přehlídka církevních škol. Zase studenti? ožije Harlekýn. Ale církevní... Jako bychom církevních her neměli u nás v baroku dost. Kolombína uzavře jeho brblání s tím, že pokud ví, studoval on sám na Římské koleji papežské univerzity, a jak je na to hrdý! Během následujících tří dnů si také Harlekýn málem ukroutil krk ze samého divení - a poslední, finálový večer si už dočista utleskal dlaně.
Češi snad vyhlásili březen měsícem divadla! Ale ne, blíží se duben a cesta za ochotnickým divadlem rozhodně nekončí. Cestou do Brna začala být zvědavá Kolombína. Festival SETKÁNÍ/ENCOUNTER je festivalem mezinárodním. 5. - 9. 4. se tu potkávají soubory z divadelních VŠ celého světa. Jestlipak tu jsou taky nějací Italové? Italové ne, ale slušným zadostiučiněním se stává zhlédnutí studentských představení třeba z Íránu, Filipín, Jižní Koreje nebo Kolumbie.
Květen patří Děčínu a Praze. Celostátní přehlídka amatérského činoherního a hudebního divadla v Děčíně začíná 5. 5. a zde mnoho studentů nenajdete. Potkáte tu ale lidi nejrůznějších věků a profesí, kteří se na jevišti proměňují k nepoznání. Z účetních se stávají hoteliéři, z hoteliérů medvědi, z medvědů… Dívadlo, písně, potlesk – Harlekýn je okouzlen novými českými slovíčky s tak fascinujícím obsahem. Ale už je čas nasednout do nejbližšího vlaku směr Praha, 18. května tu na DAMU začíná tradiční Zlomvaz. Samí studenti! raduje se Harlekýn. Není se co divit, Zlomvaz je festival studentů divadelních škol a návštěvník je pohlcen divadlem v celé jeho šíři. Alternativní tvorba, nový cirkus, antropologické divadlo.
A máme tu horký červen a Harlekýn s Kolombínou vítají osvěžující cestu lodí proti proudu Labe a Orlice. 22. – 26. června hostí Ústí nad Orlicí další důležitý divadelní počin, celostátní přehlídku studentských divadelních souborů. Některým hercům je sotva 15 let. S o to větším zápalem zápolí v umění činohry, tance i třeba loutkového divadla.
Loutkové divadlo! Pospěš, Kolombíno, vždyť 30. června začíná Loutkářská Chrudim, celostátní přehlídka a dílna amatérského loutkářství, letos již jubilejní 60. ročník! Loutkoherci, kašpárci, maňásci… Trochu mi to připomíná naše politiky, nakloní se Harlekýn šeptem ke Kolombíně. Ta je však zcela zabrána do probíhajícího představení.
Cestou domů, do Itálie začátku 17. století vydechne Harlekýn vyčerpaně, leč uznale – tedy jestli mají Češi TAKOVOU mladou krev, tak tu ochotnické divadlo dozajista nevymře!
Klára Zindulková
(13. 3. 2011, 12:00)
© Literární novinky (http://litenky.ff.cuni.cz/) 2011
článek naleznete na adrese
http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-2987