Žena táhla dítě...
Jana Alice Fabry
Žena táhla dítě za sebou jako na vodítku, spěchala do práce, byla ve velikém skluzu a hoch jí odvod do školky vůbec neulehčoval. Ženě připadalo, jako kdyby měl na nohách nalepené roty žvýkaček. Ulice byla plná lidí a par, dělalo se jí nanic z těch pachů, ale neměla čas se ani zastavit nad překrouceným žaludkem, hlavně si nerozervat silonky a schůzku stihnout včas. Pekař vyndával z vozu housky a koukal, aby do nikoho nevrazil, což se mu vedlo obtížně a jak se tak prostrkoval davem, ztrácel housky. Popeláři mezitím na druhém konci města ve čtvrti dělnických minidomečků odřeli trochu pekařovo auto, když mu odváželi smetí. Ale to už dívka letěla za psem utrženým z vodítka a řvala přes slzy jeho jméno. Cítila pnutí v nohách a těžký dech, dlouho už běžet nevydrží a ten prevít se sune dál a dál a dál. Musela polykat svoje nudle, které jí proudem tekly a které neměla čas utírat, protože vytahovala z batůžku provázek, který původně měla využít až v hodině výtvarné výchovy, a nešťastně přemýšlela, jak jen ti kovbojové včera ve filmu házeli laso. Dva strážníci se připravovali na obchůzku a ještě ve dveřích se obraceli, protože si zapomněli na stole pokutový bloček, hurá mezi lidi. Natahovali si rukavice a házeli si navzájem vtipy o blondýnkách. Jeden z nich netušil, že jeho dcera lhala o nemoci, aby se vyhla písemce z matiky, ve které už zase začíná vrávorat mezi čtyřkami a pětkami, pánbů zaplať za občasnou trojku, co zajistí odlehčení červeně poškrtaných písemek na stranu čtyřek. Na to se ale teď není třeba soustředit, zapne počítač a dohraje včerejší hru. O dvě poschodí níž vešla do krámu slečna a koupila si cigarety za odměnu, že zrovna odeslala rozchodovou sms chlapci, u kterého nebyla spokojena s velikostí údu, jinak celkem ušel, jen ještě kdyby se začal česat jinak. O dvě ulice dál čekal manažer netrpělivě na telefonu, až mu klient potvrdí obchod, díky němuž si zajistí plat na další tři měsíce. Jeho žena mezitím vylezla zelená ze záchodu, test byl pozitivní. Z růží u chodníku před domem skapaly dolů první kapky deště. Město se po ránu sprchovalo. A za chvíli se po ulicích rozlije i káva – to až se voda spojí se zeminou, půlka cest je rozkopaná kvůli zavádění nové kanalizace. A všichni si budou mazat boty v té břečce. Kdyby každý z nich běžel jakýmkoli směrem dvacet kilometrů, neujde dešti. Ale kdo by takovou věc dělal, natož se tím zabýval. Všichni mají své starosti. A mezitím co oni ovládají svět, nebo aspoň svůj mikrosvět – a tím předpokládají, že i svět – kdy v jejich myslích náhlá možnost volby způsobuje racionální slepotu vůči pojmu svoboda, podléhají otročení – svět ovládá nás. Jediná spravedlnost tohoto světa – že co kdo nadrobí, to si nakonec sežerou všichni. Nejde o to, co vymyslelo pár vysoce postavených, ať se jmény, které chrlí tisk, či nikoli, jen jedna masa vzduchu obaluje zemi, jen jedna příroda se v ní zmítá, jen od země do nebes rostou stromy. Ale kdo by o tom přemýšlel, když je tu tolik hemžení? Ve školách zvoní na osmou hodinu, kliky vychladly od rukou učitelů, křída se zakousává do tabule a začíná hodina. Na začátek si dáme malý test. Neee! A déšť naráží do oken a někde bez pozvání prochází i dál, tam, kde okna nestihla být uzavřena. Tak na podlahu v laboratoři chemie poblíž nohou učitele skapávají pozdravy moří, aby utvořily zrcadlo a naposled se shledaly, než louže vyschne. Mezitím nejbohatší žena ve městě vyvenčila čivavu a usedla v obýváku do pohodlného gauče, kde si u svého oblíbeného tv seriálu bude lakovat nehty. To aby nemusela myslet na nebezpečí, které se skrývá u přítele v kanceláři – nová asistentka, která velice touží po postupu. Čivava si směle vyskočila na svůj polštářek a pozoruje, co se venku děje, jak voda obaluje zeravy. Pršení na chvíli zesílilo a přidal se vítr, který ledabyle pouklidil trochu spadlého listí.
Jana Alice Fabry (24 let)
Patří k začínajícím autorům – její tvorba zahrnuje básně, divadelní scénáře, krátké povídky a jako diplomovou práci napsala filmový scénář.
Absolvovala Literární akademii, obor tvůrčí psaní a mediální komunikace, a studovala estetiku na Karlově univerzitě.
V současné době pracuje především jako PR specialista, ale působí mimo jiné rovněž coby lektorka tvůrčího psaní na univerzitě třetího věku pod FM VŠE JH.
Více informací na www.jaf.hustej.net
Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 7, č. 2 (46), 15.12. 2010.
(14. 11. 2010, 12:00)
© Literární novinky (http://litenky.ff.cuni.cz/) 2010
článek naleznete na adrese http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-2896