Vsadilo se na klasiku! Jedním z hlavních důvodů může být i fakt, že v současnosti by si měly nalézat filmové perly stále nové diváky! Notabene některé filmy prostě nestárnou. Proto se objevují v týdenní přehlídce jména jako Jiří Trnka, Jan Švankmajer, Břetislav Pojar či Aurel Klimt.
Od Jana Švankmajera diváci shlédnou film Něco z Alenky – působivou surrealistickou koláž jen volně inspirovanou slavným dílem Lewise Carrola. Pohádka pro hodná děvčátka, aby viděla, jak to bude vypadat, až pojí bláznivých hub! Dalším filmem z dílny tohoto předního výtvarníka, animátora a režiséra budou Spiklenci slasti. Film, na jehož začátku jsou zobrazeny erotické rytiny z předchozích století ukazuje, že půjde o zobrazení slastí v jejích nejbizarnějších podobách. Šestice hlavních představitelů to jenom potvrzuje. Vše je nadneseno v lehce ironickém rytmu, kdy za sexuálními bizarnostmi jednotlivých hrdinů se skrývá jen osamělost jedince neschopného navázat s ostatními lidmi kontakt. Lehké náznaky na Buňuelovo dílo či de Sadeho jen umocňují prožitek z tohoto filmu.
Švankmajer nikdy nepůsobil v oblasti mainstreamu a jeho filmy nelámaly rekordy návštěvnosti, nicméně každá jeho práce byla filmovou událostí. Režisér je uznáván jako jeden z nejlepších světových animátorů a v současnosti je za hranicemi patrně nejuznávanějším českým filmovým tvůrcem. Je považován za vizionáře, který obor významně obohatil, jeho práce inspirují studenty animace po celém světě a specifický výtvarný rukopis poznáte během několika vteřin. O spolupráci se Švankmajerem stál například známý zpěvák Peter Gabriel, pro něhož natočil videoklip k písničce Sledgehammer. Vedle filmové tvorby pokračoval Švankmajer v osobité výtvarné činnosti a podílel se na tvorbě surrealistického časopisu Analogon.
Jméno Jiřího Trnky by mělo být známé i těm, kdož o animaci a loutkách nikdy neslyšeli! Byl jedním ze zakladatelů našeho loutkářství i loutkového filmu a proslavil ho jako jeden z mála po celém světě. Od tohoto autora budete smět shlédnout mj. jeho film Kybernetická babička, v jeho tvorbě dílo nevídané až postmoderní (animace někdy připomíná až moderní koláž, zajímavá je i hudební stopa). Snímek sice začíná v jeho typicky poetickém stylu, který však velmi rychle vyprchává a mění se v až psychedelickou pohlednici z budoucnosti. V závěru získává film mrazivou znepokojivost plynoucí s úžasné loutky kybernetické babičky a z přehnaně sladkého hlasu paní Beníškové, který však rozhodně nevěstí nic dobrého. Snad nejoriginálnější a nejtemnější Trnkův počin.
Pokud jsem Vás předchozími řádky nezlákal k návštěvě kina, což tedy: „pojďte pane, budeme si hrát!“ Pojarovi „kolínští“ medvědi ani po tolika letech neztratili nic ze svého osobitého kouzla! K tomu se více říci nedá.
Lukáš Kadava
Týden loutkového filmu v kině Sokol v Nymburce:
Pondělí 19.4. od 17.00: Pane, pojďte si hrát
Režie Břetislav Pojar
Úterý 20. 4. od 17.00: Fimfárum Jana Wericha
Režie Aurel Klimt, Vlasta Pospíšilová
Středa 21.4. od 19.00: Staré pověsti české
Režie Jiří Trnka
Čtvrtek 22.4. od 19.00: Něco z Alenky, Kybernetická babička
Režie Jan Švankmajer, Jiří Trnka
Pátek 23.4. od 19.00: Spiklenci slasti
Režie Jan Švankmajer
Výstavu „Z historie loutek“ probíhá v prostorech Polabského muzea v Nymburce od 26. ledna do 2. května 2010. Více info na MěKS Nymburk nebo na Polabské muzeum.
Spiklenci slasti
foto: archiv MěKS
(přidal uživatel Wethes)
Plakát
foto: archiv MěKS
(přidal uživatel Wethes)
Fimfárum
foto: archiv MěKS
(přidal uživatel Wethes)