Otázky pro porotce
aneb nevydařená anketaEva Haderková
Snažili jsme se udělat anketu také mezi porotci nejrůznějších literárních soutěží, bohužel ze zhruba patnácti oslovených nakonec odpověděl pouze jeden. Takže předkládáme odpovědi pana Vlastimila Ježka, porotce ceny Magnesia Litera a bývalého ředitele Národní knihovny.
Jaké by mělo mít oceněné dílo vlastnosti?
Záleží na tom, v jaké porotě sedíte – každá soutěž o ceny má nějaká svá (jakkoli často dosti volná) pravidla, kterými je třeba se řídit. Mezi hodnocenými parametry by však – podle mého soudu – nikdy nemělo chybět kritérium původnosti obsahu (tématu) i formy (zpracování).
Má být ocenění doprovázeno finanční odměnou, nebo by se mělo jednat pouze o prestiž? Proč?
Obecné pravidlo nenajdete – ideální je souběh prestižní soutěže s finanční odměnou, která vítězi dá několik měsíců svobody k další tvorbě. V praxi ale vždy záleží na podmínkách, která určí vyhlašovatel, a ochotě účastníků soutěže tyto podmínky akceptovat. A umím si konec konců představit i velmi prestižní (uznávanou) soutěž bez peněz, stejně jako penězi naditou bez prestiže.
Pro koho jsou vlastně určeny výsledky literárních cen? Pro lidi, kteří se nějakým způsobem pohybují v oboru, nebo pouze pro odbornou veřejnost?
Každému, kdo se o ně zajímá. Pro většinu vydavatelů jsou dobrá umístění „jejich produktů“ v soutěžích zajímavou možností, jak podpořit vlastní marketing.
V čem spočívá přínos „malých“ literárních cen? A potřebujeme cen tolik?
Žijeme ve svobodné zemi, kde chválabohu v oblasti kumštu stát téměř nic (natož počet literárních cen) nereguluje. O počtu tak vždy rozhodnou pouze jejich vyhlašovatelé, jejichž ochotu pokračovat zase ovlivňují potencionální účastníci a média.
Eva Haderková
(24. 10. 2009, 12:00)
© Literární novinky (http://litenky.ff.cuni.cz/) 2009
článek naleznete na adrese http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-2534