Americký sen v troskách
Další z románů Philipa Rotha v češtiněEva Haderková
Úspěšný mladý sportovec zdědí po otci prosperující podnik a vezme si půvabnou dívku, bývalou Miss New Jersey. Nastěhují se do krásného domu na venkově a narodí se jim roztomilá holčička. Může něco takhle ideálního dopadnout jinak, než katastrofálně?
Ale vraťme se na začátek. Onen mladý sportovec, Seymour „Švéd“ Levov, pochází ze třetí generace židovských přistěhovalců. Jeho dědeček ještě neuměl anglicky, otec od základů vybudoval úspěšnou firmu a Švéd už patří k těm typickým Američanům, pro které hodnoty předků moc neznamenají a spíš se upínají k obecně uznávanému americkému trendu 50. let. Tato sekularizace také umožnila svatbu s irskou katoličkou. Jejich jediná dcera byla typické americké dítko krásných rodičů, ale možná právě tohle byla ta poslední kapka. Poštěstilo se jí vyrůstat v bouřlivých 60. letech, která podrývala autoritu celého společenského systému a všech stávajících hodnot. „Mezi nenávistí k Americe a k nim není moc velký rozdíl, jak ona dobře ví. On tu Ameriku, kterou ona nenávidí a klade jí za vinu všechno, co není v životě dokonalé, a co by chtěla násilím svrhnout, miluje. On ty buržoazní hodnoty – které ona nenávidí, které zešměšňuje a chce podrýt – miluje, on její maminku, kterou ona nenávidí a málem zabila tím, co provedla, miluje.“
V románu je tolik konfliktů, kolik jich jen lze do života jednoho člověka vměstnat. Nejvýraznější roli určitě hrají konflikty společenské, ze kterých pramení rodinná tragédie. Z roztomilé dívenky Merry se stává rebelka a také teroristka, která nastraží bombu do malého obchůdku a zabije tak člověka. Uteče z domu a několik let o ní nikdo nic neví. Samozřejmě nastává i konflikt generační, kdy snaha vymezit se vůči svým rodičům převáží nad vším ostatním. Velkou roli hrají i problémy přistěhovalectví a náboženství, které se do mysli zdrceného otce vkrádají čím dál tím víc. Neustálé tázání se po příčině, otázky typu „proč zrovna já“ dodávají příběhu sugestivní nádech.
Román vlastně klade více otázek, než sám nabízí odpovědí. A nejsou to jen otázky týkající se samotného příběhu. Můžeme se dostat až k problémům identity běžného Američana, k tomu, jestli dnešní společnost rozumí opravdu až těm nejkrajnějším protestům, nebo k osobnějšímu tázání – snad nebudu muset se svými dětmi někdy řešit podobné problémy. Podobných emotivních momentů najdeme v knize spoustu. Na povrch postupně vyplouvají další a další podrobnosti ze životů všech zúčastněných, na kterých se můžeme přesvědčit, že nikdy nevíme, co z našich činů a rozhodnutí bude to podstatné.
Zajímavým problémem je postavení románu v dnešním světě. Přece jen už je to deset let, kdy tato kniha byla vydána ve Spojených státech. Musím se ptát, proč autor zachovává tak nekritický obdiv ke kapitalismu a proč je nenáviděná dcera komunistka? Určitě je to dáno dobou, ve které se příběh odehrává, ale přece jen to na mě působilo trochu propagandisticky. Ačkoli ani zdaleka nejsem odborníkem na americkou mentalitu, stále znovu mě překvapuje, jak některé konflikty nestárnou. (Nehledě na to, že dnešní politická i ekonomická situace vrhá na knihu světlo zase z jiného úhlu a klade další otázky.) Byť to může působit jako výtka, zároveň to slouží dílu ke cti.
Americká idyla je prvním z románů tzv. „americké trilogie“ a zároveň dalším z děl, kde vystupuje Rothovo alter ego stárnoucího a opuštěného spisovatele Nathana Zuckermana. Ten na sebe bere roli vypravěče a zprostředkovatele příběhu Švéda Levova. Celý příběh rekonstruuje ne ze vzpomínek Švéda, ale jeho bratra, proto si až do konce nemůžeme být jisti, nakolik je vyprávění autentické.
Přidávám ještě informaci, že kniha byla oceněna Pulitzerovou cenou za rok 1998. Pokud tedy máte chuť na vaši pravidelnou dávku emocí ve vyšší kvalitě, můžete bez obav sáhnout po tomto díle.
Eva Haderková
Roth, Philip: Americká idyla. Překlad: L. a R. Pellarovi. Mladá fronta, Praha 2009. 404 stran.
Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 5, č. 5-6 (37-38), 11. 5. 2009.
(17. 4. 2009, 12:00)
© Literární novinky (http://litenky.ff.cuni.cz/) 2009
článek naleznete na adrese http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-2438